Novinky v legislativě

Záznam webináře pro pedagogy na téma "Vyrozumívání zákonných zástupců žáků" Ing. Bc. Luďka Cutáka, plk. v.v.: Webinář pro pedagogy - OSPRCH  

Záznam webináře pro pedagogy na téma "Nespolupracující rodiče a šikana" Ing. Bc. Luďka Cutáka, plk. v.v.: Webinář pro pedagogy 2 - OSPRCH

Prodloužení vyplácení výživného státem bylo v zákonné úpravě schváleno během října 2023 s účinností od 1. listopadu 2023. Vzhledem k tomu, že jsme nezaznamenali mediální odezvu na toto téma, přinášíme nejnovější komentář k zákonu na našich stránkách.

Nezaopatřené dítě[1], které má na území České republiky trvalý pobyt, má právo na náhradní výživné v případě, že fyzická osoba, která má k nezaopatřenému dítěti vyživovací povinnost, tuto svou povinnost neplní. Náhradní výživné je sociální dávka, kterou poskytuje a náklady na ni hradí stát. Vyplácí se v měsíčních dávkách, nejvýše do 3.000 Kč. Stát se pak prostřednictvím Úřadu práce snaží vymáhat pohledávku za náhradní výživné od osoby, která má vyživovací povinnost.

Od 1. listopadu 2023 se dvojnásobně prodlužuje doba, po kterou se vyplácí náhradní výživné.  Nárok na náhradní výživné zaniká nejpozději po 48 výplatách náhradního výživného.[2] Před účinností zák. č. 322/2023 Sb.,[3] kterým se měnil zákon č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě, se vyplácelo maximálně 24 výplat náhradního výživného.

Speciální výslechová místnost

V praxi se pracovníci OSPOD setkávají se situací, že přestože je speciální výslechová místnost dostupná i v místě spáchané trestné činnosti/bydliště dítěte, je dítě vyslýcháno v místě policejního orgánu a mimo danou speciální výslechovou místnost. 

Speciální výslechová místnost (SVM) netraumatizuje vyslýchané dítě tím, že se jedná o velmi příjemné prostředí pro dítě, něco jako útulný obývací pokoj s hracím koutkem, prakticky v místnosti postačí pouze jedna osoba v civilním oblečení (kriminalista nebo vyšetřovatel). Ostatní zainteresované osoby, např. soudce, státní zástupce, znalec psycholog, kriminalistický technik apod. sedí v technické místnosti, kde se výslech zaznamenává, a mohou mít dotazy přes interkom prostřednictvím vyslýchajícího. SVM slouží k zamezení sekundární viktimizace oběti. Povinností policie je tyto místnosti využívat a pouze v mimořádných případech, kdy nelze dítě/oběť vyslechnout ve SVM, může být proveden výslech na služebně policie.[1]

Změny ve školském zákoně a zákoně o pedagogických pracovnících

Zákonem č. 183/2023 Sb. se mění od 1.9.2023 nebo od 1.1.2024 dva zákony týkající se školství, a to zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Zákon upřesňuje nároky na vzdělání a vzdělávání pedagogů, zavádí nové pozice provázející učitel, uvádějící učitel a školský logoped. Dále vymezuje náplň třídního učitele, novelizuje stanovení výše úplaty za poskytování předškolního vzdělávání a zájmového vzdělávání ve školní družině a školním klubu a dále normativy a opravné koeficienty finančních prostředků na platy učitelů.

Komentář k novému zákonu si můžete přečíst zde.

Problematika dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků

Další vzdělávání pedagogických pracovníků upravuje prováděcí předpis školského zákona, což je vyhláška č. 317/2005 sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků. Pedagogičtí pracovníci mají po dobu výkonu své pedagogické činnosti povinnost dalšího vzdělávání, kterým si obnovují, udržují a doplňují kvalifikaci. Novela zákona přinesla zúžení rozsahu akreditací vzdělávacích programů systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, a to tím způsobem, že nadále nebudou akreditovány vzdělávací programy k prohlubování odborné kvalifikace (tzv. průběžné vzdělávání).

Celý komentář k novele vyhlášky týkající se dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků si můžete přečíst zde.

Zákon na ochranu oznamovatelů platí i pro školy

Pokud má škola 50 zaměstnanců a více, její povinností je zavést vnitřní oznamovací systém.[1] Tato povinnost zavedení funkčního interního oznamovacího systému platí od účinnosti zákona, tj. od 1. srpna 2023. Zavedení vnitřního oznamovacího systému znamená, že se ředitel školy (zřizovatel) pověří osobu, která se bude přijímat a prošetřovat důvodnost oznámení a bude navrhovat opatření k nápravě stavu a prostřednictvím vytvořeného vnitřního oznamovacího systému mohou oznamovatelé podávat oznámení ústně, písemně či osobně. V této souvislosti je vhodné vedením školy vydat interní akt řízení (vnitřní směrnici, vnitřní předpis). Více zde.