Doporučení pro implementaci
Preventivní program školy (dříve označován jako minimální preventivní program) je dokumentem školy zaměřeným na výchovu žáku ke zdravému životnímu stylu, na rozvoj sociálních dovedností a dovedností sebeovlivnění. Zahrnuje rovněž specifické intervence pomáhající žákům osvojit si takové znalosti, dovednosti a způsobilosti, které efektivně snižují riziko výskytu, příp. rozvoje rizikového chování. Obsahuje také soubor pravidel pro zvýšení bezpečnosti dětí ve škole a na školních akcích.
Preventivní program školy tedy reprezentuje poměrně složitou a komplexní intervenci. V podmínkách ZŠ se jedná o program, který začíná vstupem dítěte do školy a končí jeho odchodem. Celkově předpokládáme rozsah přibližně v součtu 86 hodin napříč celou základní školou. Program musí korespondovat se školním řádem, rámcovým vzdělávacím programem, současnou legislativou ČR a celkovými podmínkami školy (časové, personální a finanční možnosti), a je proto nutné klást důraz na co nejvyšší efektivitu při dostupných zdrojích.
Jeho implementace, tedy zavedení vytvořeného programu do praxe, není jednoduchá. Program se stále vyvíjí a musí být aktualizován a modifikován. Ačkoliv jádro programů zůstává stejné, mění se kontext, v němž se intervence realizují, proto je potřeba brát na vědomí místní specifika, specifika cílové skupiny a další okolnosti. Při implementaci je tedy nutné najít kompromis mezi potřebou zavést do praxe daný program co nejvěrněji podle příslušného vzoru (předlohy, modelu) metodologicky správným postupem, a na straně druhé program přizpůsobit místním specifikům. Tím jsou mj. zajištěny podmínky pro evaluaci. Některé oblasti programu, např. ty, které jsou zaměřeny na dovednosti pro život, není nutné modifikovat místním podmínkám. Pro úspěšnou implementaci a zvýšení úspěšnosti programu je nezbytné systematické monitorování všech jeho realizovaných částí v souladu s plánem. K tomu slouží evaluace procesu (viz. Evaluace PP).
Mezi další doporučení zvyšující úspěšnost implementace programu patří:
- vytvoření plánu pro implementaci (harmonogram, finance, materiály a osoby),
- vytvoření administrativně-organizačního plánu jako vyjádření aktivní podpory programu (intervence),
- metodické vedení, supervize či intervize,
- zajištění odborné kvalifikace a zaškolení osob realizujících program a jejich kontinuální rozvoj a finanční ohodnocení (osoby jsou zahrnuty do plánovaní a rozhodování),
- zajištění podpory programu (intervence) a jeho propagace,
- materiálně-technické zabezpečení programu.
Na komunitní úrovni je vhodné také zjištění a pochopení potřeb, fungování a kooperace jednotlivých složek systému, v nichž je program implementován. K tomu jsou důležité aktivity jako je analýza politického prostředí a rolí jednotlivých aktérů, zmapování dostupných zdrojů, zapojení klíčových osob, institucí a rodičů do implementačního procesu).
Pro výzkum a rozvoj preventivních programů a jejich implementaci je klíčové popsat skutečné podmínky a situace, bariéry a výzvy, navrhovaná řešení, vytvořené zdroje, formované vztahy a neočekávané konsekvence.
Více k implepentaci preventivních programů naleznete zde:
Kapitola 1, 2 a 6 v Miovský, M., Gabrhelík, R., Charvát, M., Šťastná, L., Jurystová, L. & Pavlas Martanová, V. (2015). Kvalita a efektivita v prevenci rizikového chování dětí a dospívajících. Praha: Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze v Nakladatelství Lidové noviny.
Miovský, M., Skácelová, L., Čablová, L., Veselá, M., Zapletalová, J. School-based prevention of risk behaviour: proposed structure, scope, and content of the Basic Preventive Programme [Návrh struktury, rozsahu a obsahu Minimálního preventivního programu prevence rizikového chování pro základní školy]. Adiktologie, (12)3, 212–231.