Rada IPREV

prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D.

Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze

michal.miovsky@lf1.cuni.cz (nepovinně)

Klinický psycholog a psychoterapeut. Absolvent jednooborové psychologie na FF MU v Brně a postgraduálního studia na FF UP v Olomouci. V roce 2005 byl na Palackého Univerzitě v Olomouci habilitován v oboru klinická psychologie a v roce 2012 byl jmenován profesorem Karlovy univerzity taktéž pro obor klinická psychologie. Po sloučení Centra adiktologie PK a Oddělení pro léčbu závislostí VFN (U Apolináře) vznikla samostatná Klinika adiktologie (leden 2012), kde doposud vykonává funkci přednosty kliniky. Od roku 2008 působí kontinuálně ve funkci proděkana 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze pro nelékařské studijní programy. Je autorem několika učebnic v oblasti prevence a dlouhodobě se věnuje výzkumu a evaluacím preventivních programů a intervencí, včetně vývoje a testování systémů hodnocení kvality v prevenci. Je jedním ze zakládajících členů Evropské asociace pracovníků v prevenci (EUSPR). V letech 2016-2018 působil ve funkci prezidenta Mezinárodní asociace editorů adiktologických časopisů (ISAJE). V roce 2016 se stal zakládajícím členem mezinárodní asociace univerzit vzdělávajících adiktology (ICUDDR), kde byl v roce 2017 po řádné registraci této mezinárodní organizace zvolen jejím historicky prvním prezidentem. Je stálým členem vědecké rady Univerzity Karlovy v Praze a členem vědecké rady ministra zdravotnictví ČR.

MUDr. Marie Nejedlá

Státní zdravotní ústav

marie.nejedla@szu.cz (nepovinně)

Lékařka a pedagožka. Absolventka lékařské fakulty hygienické na Karlově Univerzitě v Praze, doplňkového pedagogického studia a Školského managementu na Pedagogické fakultě v Praze. 20 let vyučovala na střední zdravotnické škole anatomii, klinickou propedeutiku a vnitřní lékařství, 5 let působila také jako zástupkyně ředitelky a vyučovala na 3. lékařské fakultě UK. V té době absolvovala řadu vzdělávacích aktivit zaměřených na interaktivní přístupy ve vzdělávání, moderní vyučovací metody, zážitkovou pedagogiku a mj. studijní návštěvu v Itálii Kreativní metody vyučování a integrace cizího jazyka do výuky (CLIL, Content Languague Integrated Learning). Po příchodu do Státního zdravotního ústavu vede od roku 2012 Centrum podpory veřejného zdraví, kde se věnuje primární prevenci a podpoře zdraví z hlediska národních strategií, akčních plánů i vzdělávacích akcí pro veřejnost a zdravotníky včetně výuky na lékařských fakultách. V ECDC absolvovala kurz sociálního marketingu, který v současné době vyučuje na několika vysokých školách. Součástí pracoviště je Národní koordinační centrála Škol podporujících zdraví, komunitní program WHO, jehož metodiku ve spolupráci s Klinikou adiktologie 1. LF UK inovovala. Je autorkou a spoluautorkou několika učebnic, zaměřených na klinickou propedeutiku a vnitřní lékařství pro střední a vysoké školy a publikace Škola podporující zdraví. Od roku 2013 je členkou redakční rady Zdravotního a očkovacího průkazu dítěte a mladistvého, v roce 2014 byla jmenována WHO jako National Focal Point pro monitorování zdraví prospěšné pohybové aktivity za ČR a od roku 2018 je předsedkyní Mezirezortní komise pro řešení jódového deficitu. Je členkou výboru Společnosti hygieny a komunitní medicíny ČLS JEP. Je hlavní řešitelkou řady projektů v oblasti primární prevence a podpory zdraví s cílem zvyšování zdravotní gramotnosti veřejnosti – OPZ ESF, Joint Action EK, Národní program zdraví MZ ČR. Podílí se na tvorbě edukativních intervenčních materiálů podpory zdraví.

PhDr. Lenka Skácelová

OSPRCH a PPP Brno

Vystudovala Filosofickou fakultu Masarykovy Univerzity Brno, obor odborná pedagogika a psychologie, rigorózní zkoušku složila tamtéž. Absolvovala psychodynamický psychoterapeutický výcvik SUR a výcvik v katatymně imaginativní terapii, kurzy a semináře, např. dvouletý výcvik pro problematiku sexuální výchovy (při Rakouském institutu pro rodinu), dvouletý výcvik pod MPK Praha (mezinárodní účast DEA), řadu kurzů v problematice sociálně patologických jevů (např. šikana, sociál. klima třídy). Je supervizorkou Českomoravského institutu pro supervizi a koučing. Od roku 1995 je vedoucí Poradenského centra pro drogové a jiné závislosti při Pedagogicko psychologické poradně Brno. Je metodik prevence PPP Brno pro Brno - město, je členkou protidrogové komise MMB a lektorkou vzdělávacích programů pro pedagogy v oblasti primární prevence rizikového chování.

PaedDr. Jan Toman

DgÚ a SVP Praha 4

Vysokoškolský pedagog se zaměřením na obory speciální pedagogika, psychopatologie, sociální patologie, od roku 1991 také ředitel Diagnostického ústavu v Praze Hodkovičkách. Autor řady metodických projektů reflektujících měnící se potřeby klientely DÚ v měnící se společnosti. Dlouhodobě jde o programy v oblasti drogové problematiky, poruch v chování a prožívání, mateřství nezletilých matek a oblasti další, které mají přímý dopad do života dětí. Celoživotním motivem v DÚ je pomoc vysoce vulnerabilním dětem, které často propadly sítem lidské vzájemnosti i sítí obecné pomoci ve společnosti, často až do péče státu.

prof. Mgr. Roman Gabrhelík, Ph.D.

Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze

Působí na Klinice adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy jako zástupce přednosty pro vědu a výzkum; v roce 2018 se stal garantem pro Bc. studijní obor Adiktologie. Je autorem a odborným garantem národního Systému evidence preventivních aktivit (SEPA), online platformy pro systematické sledování školské prevence rizikového chování; v provozu od roku 2014. Dále také autor a garantem mezinárodního on-line vzdělávacího modulu Úvod do prevence založené na důkazech (INEP; nyní k dispozici v angličtině, češtině, portugalštině, španělštině a ukrajinštině), 40 hodin plně automatizovaného systému fungujícího zdarma; podporováno např. ISSUP, ICUDDR, UNODC; (od roku 2020). Je vedoucím Expertního Adiktologického Centra VFN v Praze (EAC VFN), specializované odborné autority v rámci ČR pro oblast adiktologie, zejm. pro témata užívání tabáku, alkoholu, léků se závislostním potenciálem a nelátkových závislostí, a to v rovině evidence-based přístupů na úrovních prevence, léčby, harm reduction přístupu a doléčování. Mezi jeho další zájmy patří výzkum v oblasti farmakoepidemiologie za využití dat z národních zdravotních registrů ÚZIS; výzkum, vývoj a implementace aplikací eHealth a mHealth v léčbě závislostí; problematika problémového užívání Internetu a technologií.