Databanka evaluačních nástrojů

Znalostní testy se dají výborně použít jako evaluační nástroje. Díky nim zjišťujeme změny a výsledky preventivních či vzdělávacích programů v oblasti znalostí. Nejčastěji je využíváme v rámci:

• analýzy potřeb – na základě výsledků znalostního testu (tj. zjištěných znalostí cílové skupiny o daném tématu) teprve připravujeme preventivní program či vzdělávací akci
  
  
  • test může stát sám o sobě a sloužit výhradně ke zmapování potřeb cílové skupiny
  • nebo může být součástí tzv. modelu pre-post, kdy před zahájením preventivního programu zjistíme znalosti či postoje žáků pomocí testu, který opakovaně použijeme po ukončení programu

• evaluace výsledku – jak je uvedeno výše, jde o opakovanou administraci stejného znalostního testu, který byl použit před zahájením preventivního programu, a to v průběhu programu či až po jeho skončení
  
  
  • test je možné zadat ihned po skončení programu a poté ke zjištění jeho efektivity znovu v dalších intervalech, např. po 3, 6 i více měsících
  • na základě získaných výsledků ze znalostních testů lze zjistit, zda u žáků v důsledku absolvování programu došlo např. ke zvýšení znalostí a informací o daném tématu

Pro evaluaci primárně preventivního programu se dají použít jakékoli již existující testy, které máme k dispozici, nebo je možné si vytvořit vlastní (mohou mít jakoukoli délku, rozsah, možnosti výběru atd. – kritéria testů nejsou nijak omezena).

Znalostní testy by však vždy měly zjišťovat znalosti, které se žáci následně dozvědí v průběhu preventivního programu, aby bylo možné sledovat potenciální zlepšení na základě jeho absolvování.

V primární prevenci se znalostní testy mohou zaměřovat na jednotlivé druhy rizikového chování, např. na:

• návykové látky – ukázka znalostního testu, který byl použit v rámci evaluace programu Unplugged (viz příloha článku),
• HIV/AIDS, pohlavně přenosné choroby (ukázka viz příloha článku) – test je převzat z příručky Sexuální výchova (Fifková et al., 2009),
• informovanost žáků o návykových látkách, šikaně, poruchách příjmu potravy a dalších typech rizikového chování,
• informovanost žáků o organizacích a kontaktech, kam se mohou obrátit v případě výskytu některého rizikového chování,
• znalost rizik spojených s jednotlivými typy rizikového chování,
• postoje k danému rizikovému chování, k lidem, kteří se chování rizikově apod.

Literatura a odkazy

Doporučení MŠMT k realizaci sexuální výchovy v základních školách (2010). Materiál je určen vedením škol, metodikům prevence, výchovným poradcům a všem dalším, kteří se podílejí na ucelené koncepci školy, především pak učitelům, kteří sexuální výchovu učí.

KE STAŽENÍ:

Znalostní test o HIV/AIDS

Znalostní test o drogách

Popis

Dotazník vznikl na základě dotazníku vytvořeného R. E. Tarterem „The Drug Use Screening Inventory“ (DUSI) v roce 1990. V České republice proběhla adaptace dotazníku v roce 1995 a poprvé byl publikován v roce 1996. Dotazník slouží k identifikaci problémových oblastí života dospívajícího a posouzení závažnosti těchto problémů. Dotazník se skládá ze 159 položek, rozdělených do 10 oblastí dle okruhu problému.

Na základě vyhodnocení dotazníku lze lépe porozumět potřebám jednotlivce a efektivně tak naplánovat léčebný proces. Dotazník lze také použít pro identifikaci rizikových oblastí, na které by mělo být nasměrováno preventivní působení.

Oblasti zaměření

• Volný čas a rekreace - Cílem otázek je zjistit, jakým způsobem dospívající tráví svůj volný čas.
• Chování - Cílem otázek je odhalit u dospívajících možné poruchy chování ve společnosti vrstevníků, ve škole a doma.
• Zdravotní stav - Cílem otázek je získat informace o zdravotním stavu dospívajícího, zda-li nemá nějaké zdravotní potíže, které by mohly znamenat určitá rizika v dané oblasti.
• Duševní zdraví - Cílem otázek je získat informace o duševním stavu dospívajícího, zda-li nemá nějaké duševní potíže, které by mohly znamenat určitá rizika v dané oblasti.
• Sociální zdatnost - Cílem otázek je zjistit u dospívajícího zjistit jeho pocity ve společnosti a mezi vrstevníky, zda-li dokáže obhájit svůj názor a hájit své zájmy.
• Rodinný systém - Cílem otázek je posoudit rodinné vztahy, funkčnost rodiny a pocity dospívajícího v rodině.
• Škola - Cílem otázek je zjistit u dospívajícího příčiny jeho problémů ve škole.
• Práce - Cílem otázek je zjistit u dospívajícího adaptaci na práci a příčiny jeho problémů v práci.
• Vztahy s vrstevníky - Cílem otázek je u dospívajícího zjistit, zda-li má sklony začlenit se do rizikové party nebo zda-li má dospívající dostatečnou síť sociálních vztahů.
• Návykové látky - Cílem otázek je zjistit u dospívajícího jeho vztah k alkoholu, drogám nebo hazardní hře. Dále také míru závislosti na návykových látkách, četnost užití návykových látek a chování dospívajícího pod vlivem návykové látky.

Účel/použití

Dotazník je určen pro krátké a efektivní posouzení aktuálních problémů spojených s užíváním návykových látek. Tyto problémy se většinou projevují maladaptivním chováním a narušením každodenního fungování člověka.

Cílová populace

Mladiství (starší 10 let), dospělí.

Délka administrace

Přibližně 20-40 minut. Dotazník lze administrovat individuálně nebo ve skupině.

Délka vyhodnocování

Přibližně 15-20 minut.

Výhody

Dotazník umožňuje krátké, skríningové zhodnocení stavu dospívajícího. Může také sloužit k monitorování změn, které nastaly v průběhu léčby (např. monitorování na počátku a na konci léčby), k analýze potřeb a k epidemiologické studii. Na vyhodnocení dotazníku může dále navazovat cílená intervence či další odborné vyšetření. Výhodou dotazníku je, že vedle identifikace problémových oblastí, identifikuje i oblasti, ve kterých je dospívající úspěšný.

Omezení

Tento dotazník byl vytvořen podle dotazníku T. Tartera „The Drug Use Screening Inventory“ (DUSI), který má vytvořené normy a testovanou reliabilitu (test-retest reliabilitu, split half reliabilitu) a validitu (obsahovou, kriteriální a konstruktovou). Tyto psychometrické vlastnosti tento adaptovaný dotazník postrádá. Dotazník není standardizovaný na českou populaci.

Tento dotazník je zároveň možné využít v rámci webové aplikace „Drogy trochu jinak“ (interaktivní výukový program), která je k dispozici na webových stránkách České asociace školních metodiků prevence http://www.casmp.cz/dotazniky.htm a která nabízí online administraci i jednoduché a rychlé vyhodnocení. Jedná se o program specifické prevence užívání návykových látek pro dospívající jedince. Webová aplikace nabízí školám interaktivní využití, vše je možné administrovat pomocí PC, program následně ihned vyhodnotí výsledky.

Výhody programu

Výhodou tohoto programu je jak jeho interaktivnost (možnost využití na PC pouze s připojením k internetu), tak možnost jeho bezplatného vyhodnocení. Po zobrazení výsledků může např. školní metodik prevence zjistit, zda mají děti v některé z oblastí problémy, vykazují zvýšené procento odpovědí, a následně aplikace nabídne i možnosti řešení těchto identifikovaných problémů. Pokud by tato řešení nestačila, může dospívající využít také anonymní Poradnu, která je na webu dostupná.

Program je dostupný pro školy za poplatek 800,- Kč s neomezenou dobou platnosti.

Autor: R. E. Tarter (Department of Pharmaceutical Sciences University of Pittsburgh)

Autoři české verze: K. Nešpor, L. Csémy, H. Provazníková

Zdroj

Nešpor, K., Csémy, L. (1996). Léčba a prevence závislostí. Praha: Psychiatrické centrum Praha.

Tarter, R. E. (1990). Evaluation and treatment of adolescent substance abuse: A decision tree method. American Journal of Drug and Alcohol Abuse, 16 (1&2): 1-46.

Doporučená literatura

The Drug Use Screening Inventory (DUSI): Dotazník má chráněná autorská práva a lze ho objednat na adrese: Ralph E. Tarter Ph.D., Development of Pharmaceutical Sciences, University of Pittsburgh, School of Pahrmacy, 711 Salk Hall, Pittsburgh, PA 15261.

DeMicheli, D., & Formigoni, M. (2000). Screening of Drug Use in a Teenage Brazilian Sample Using the Drug Use Screening Inventory (DUSI). Addictive Behaviors, 25(5), 683-691.

Moss, H., Bonicatto, S., Kirisci, L., Girardeli, A., & Murrelle, L. (1998). Substance Abuse and Associated Psychosocial Problems among Argentina Adolescents: Sex Heterogeneity and Familial Transmission. Drug and Alcohol Dependence, 52, 221-230.

Tarter, R. E., & Kirisci, L. (2001). Validity of the Drug Use Screening Inventory for Predicting DSM-III-R Substance Use Disorder. Journal of Child and Adolescent Substance Abuse, 10(4), 45-53.

Tarter, R. E., Kirisci, L., & Mezzich, A. (1997). Multivariate Typology of Adolescents with Alcohol Use Disorder. American Journal on Addictions, 6, 150-158.

Tarter, R. E., Kirisci, L., & Clark, D. (1997). Adolescent Alcoholism: Impact of Paternal Alcoholism on Drinking Behavior, Drinking motivation and Consequences. Alcoholism: Clinical and Experimental Research, 21, 171-178.

Tarter, R. E., & Kirisci, L (1997). The Drug Use Screening Inventory for Adults: Psychometric Structure and Discriminative Sensitivity. American ournal of Drug and Alcohol Abuse, 23, 207-219.

Tarter, R. E., Kirisci, L., & Mezzich, A. (1996). The Drug Use Screening Inventory: School Adjustment Correlates of Substance Abuse. Measurement and Evaluation in Counseling and Development, 29, 25-34.

Tarter, R. E. (1995). Rationale and Method of Client-Treatment Matching. The Counselor.

Tarter, R. E. (1995). Genetics and Primary Prevention of Drug and Alcohol Abuse. The International Journal of Addictions, 30, 1479-1484.

 

SOUBORY KE STAŽENÍ

Screeningový dotazník pro dospívající

Vyhodnocení Screeningového dotazníku

 

ODKAZY

www.dusi.com

Zpětná vazba (feedback) je klíčovým prvkem mezilidské komunikace. Jde o reakci okolí na naše chování, díky níž si můžeme uvědomit, jak nás ostatní lidé vnímají. Naše chování způsobuje určitou reakci lidí kolem nás a ta zpětně ovlivňuje změny v našem dalším jednání (Janečková, 2009). Zpětná vazba však neznamená výhradně kritiku.

V primární prevenci

1) Zpětná vazba jako informace pro realizátory programu

Zpětná vazba je nástrojem poskytujícím informace realizátorům programu, který:

• dává prostor pro anonymní vyjádření názoru cílové skupiny,
• přináší informace o tom, co děti zajímá/trápí a na co se v programu zaměřit,
• poukazuje na slabé a silné stránky programu,
• přináší možnost poučit se, kde se dá program vylepšit/upravit,
• umožňuje zjistit, co děti nejvíce baví/nebaví a proč a jak děti vnímají lektory programu,
• umožňuje zjistit, jak žáci vnímají změny v poskytovaném programu,
• také co si děti odnášejí z preventivního programu.

Zpětná vazba však může být zaměřena na cokoliv, co realizátory programu zajímá.

Informace mohou realizátoři preventivních programů získávat od samotných žáků, ale také od pedagogů, kteří by s nimi měli být přítomni na programu (viz příloha „Zpětná vazba pro pedagogy“).

Výhody zpětné vazby

• zjistíme názor cílové skupiny,
• zjistíme aktuální potřeby cílové skupiny – jaká témata by potřebovala probrat,
• jedná se o evaluaci spokojenosti – velmi jednoduchá administrace i vyhodnocení,
• dá se získat slovně i písemně (široké možnosti),
• s informacemi od cílové skupiny můžeme program zdokonalovat.

Nevýhody

• subjektivita zjištěných informací,
• není důkazem o efektivitě programu, neměří výsledek programu, žáci mohou být spokojeni s programy, jejichž kvalita je z hlediska objektivnějších měřítek nízká,
• když se s výsledky nijak nepracuje, děti nemají motivaci je vyplňovat objektivně.

2) Zpětná vazba jako nástroj komunikace mezi žáky

Zpětná vazba se v rámci primárně preventivních programů dá využít také ke vzájemnému sblížení žáků ve třídě, k vyříkání si konfliktních záležitostí apod. Nejen v rámci preventivních technik mohou poskytovat zpětnou vazbu sami sobě. Pak je důležité respektovat některé zásady:

• Ujasnit si, co chci druhému říct.
• Vždy jednat slušně, neurážet druhého – cílem zpětné vazby je poukázat na cesty, které mohou řešit situaci.
• Mluvit o chování druhého, nikdy ne o tom, jaký je („Nelíbí se mi, když se posmíváš ostatním.“).
• Ověřit si, zda druhý rozumí mým připomínkám.
• Pokud přijímám zpětnou vazbu na své chování, snažit se být otevřený/á a ponaučit se.

Zpětná vazba může být ústní i písemná, ta může mít podobu otázek, na něž žáci odpovídají slovně, může spočívat ve výběru nejvhodnějšího smajlíka, který vyjadřuje dojem z programu či lze nechat žáky oznámkovat různé aspekty programu (techniky apod.). Příklady různých typů zpětných vazeb naleznete v příloze tohoto článku.

Kromě verbální sledujeme i neverbální zpětnou vazbu, jelikož i z chování dětí poznáme, jak se jim program líbí, jak je baví, a to v jeho průběhu i při ukončování programu.

Výhody a nevýhody použití různých typů zpětné vazby

Každý typ zpětné vazby je vhodný pro určitou cílovou skupinu a také záleží na účelu, pro který zpětnou vazbu chceme využít. U každého typu je uveden jednoduchý příklad. Nejedná se o závazné vzory, účelem je inspirace a zdůraznění možnosti upravit si zpětnou vazbu podle toho, co chceme aktuálně zjišťovat.

• písemná slovní - chceme-li získat co nejvíce informací od žáků, vhodná spíše pro starší jedince, můžeme klást otázky či nechat čistý papír pro volné vyjádření

Pro žáky

Dotazníky by měly být anonymní, pedagogové by na to měli myslet zejména tehdy, znají-li danou třídu dobře a jsou tak schopni identifikovat, kdo je autorem jaké odpovědi. To může zvyšovat obavy žáků a tím snížit relevantnost výsledků.

1) Byl pro Tebe dnešní program přínosný? Co si z něj odnášíš?

2) Co se Ti nejvíce líbilo (silné stránky programu)?

3) Co bys vylepšil/a (slabé stránky programu)?

4) Co by Tě zajímalo příště?

Pro pedagogy

Příklad pochází z vlastní zkušenosti autorky článku a je vhodný zejména pro lektory z neziskových organizací, aby získali odezvu na svou práci přímo od třídních učitelů, jsou-li přítomni na preventivním programu.

Jméno třídního učitele:

Třída:

Datum:

1) Jak hodnotíte náplň a průběh dnešního programu?

2) Jak se Vám spolupracovalo s lektory?

3) Jaká jsou Vaše doporučení?

• smajlíci – ideální pro menší děti, nicméně téměř nic se k programu nedozvíme

Zakroužkuj obličej, který nejlépe vystihuje Tvé hodnocení dnešního programu:

:) :/ :(

• známkování – neposkytne konkrétní informace, důležité je zamyslet se nad tím, co udělám se zpětnou vazbou, kdy budu ohodnocen/a samými známkami 5, co mi to říká o náplni programu apod.

Oznámkuj dnešní program (1-nejlepší, 5 -nejhorší):

• chování a přístup lektorů 1-2-3-4-5
• náplň programu 1-2-3-4-5
• použité techniky 1-2-3-4-5
• atd.

• ústní zpětná vazba – vhodná spíše v pozdějších fázích programu, kdy už je vytvořená základní důvěra v lektora, riziko obav ze sdělování negativních informací

Je nutné zvážit, co chceme zjistit a od jaké cílové skupiny. Taktéž je důležité předem promyslet, jak budeme s výsledky dále zacházet, k čemu budou využity.

Literatura

Janečková, P. (2009). Zpětná vazba aneb Řekni, jak to vidíš ty. 24_7_2012 staženo z: Zpětná vazba aneb Řekni, jak to vidíš ty.