Databanka evaluačních nástrojů

Popis

Posuzovací škála prokrastinace pro studenty je sebeposuzovací škálou o 20 položkách, která využívá 5ti bodové Likertovy škály. Respondent vybírá možnost, která jeho situaci subjektivně nejlépe vystihuje (od velmi netypické po velmi typické).

Účel

Zhodnocení, jak jedinci přistupují k situacím, v nichž se musí rozhodovat, konkrétně tendencí k odkládání rozhodnutí.

Použití

Dotazník je administrován respondentům, kteří na pětibodové škále zaškrtávají variantu, která je v konkrétně uvedených situacích nejlépe charakterizuje (velmi typické až velmi netypické). Respondenti by měli uvést odpověď na všechny uvedené otázky.

Populace

Studenti (vysokoškolští, středoškolští).

Délka administrace

V řádu několika minut.

Vyhodnocení

Otázky jsou rozděleny do dvou sad, kdy jedna je skórována opačně než druhá, přidělení otázek k sadě je uvedeno v příloze Vyhodnocení tohoto článku. Možným odpovědím jsou přiděleny bodové hodnoty. Hodnotitel pak jednoduše sečte body u studentem uvedených odpovědí. Pro získané počty bodů je uvedena míra prokrastinace.

Výhody/limity

Nástroj byl přeložen do českého jazyka, byly provedeny jazykové korektury i expertní terminologické korektury. Nástroj také prošel validizací v českých podmínkách. Bohužel zatím chybí data ověřující jeho validitu a reliabilitu. Vyhodnocení dotazníku je pouze orientační.

Autor: Lay, C.

Autor české verze: doc. Mgr. Roman Gabrhelík, Ph.D.

Rok publikování: 2005

Literatura a odkazy

Dotazník s možností otestování najdete na: http://poradna.adiktologie.cz/otestujte-se/?poll_id=6, kde získáte i vyhodnocení svých odpovědí.

Gabrhelík, R. (2008). Akademická prokrastinace: Ověření sebeposuzovací škály, prevalence a příčiny prokrastinace. Disertační práce. FSS, MU Brno. http://is.muni.cz/th/114738/fss_d/Proc_disertace_gab.pdf

Gabrhelík, R., Vacek, J., & Miovský, M. (2006). Prokrastinace: Validizace sebeposuzovací škály na populaci studentů vysokých škol. Československá psychologie, 50(4), 361-371. Odkaz na článek.

Lay, C. H. (1986). At last, my research article on procrastination. Journal of Research in Personality, 20, 474-495. http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0092656686901273

KE STAŽENÍ

Plná verzi dotazníku včetně jeho vyhodnocení v českém jazyce.

Dotazník

Vyhodnocení

Sociometrické metody nám ukážou např., kteří žáci jsou si vzájemně sympatičtí a antipatičtí, kdo má vedoucí roli a kdo se podřizuje, koho třída odmítá apod. Identifikují se také oblíbené a populární osoby (třídní hvězdy), vlivné osoby (vůdčí typy), akceptované osoby (většina třídy je přijímá), trpěné osoby (jen malá část třídy je přijímá) a opomíjené a izolované osoby. Kohoutek (2009) uvádí, že je možné zjišťovat následující druhy vzájemných vztahů:

• vzájemná lhostejnost, sympatie a lhostejnost, lhostejnost a sympatie, vzájemná sympatie, antipatie a lhostejnost, lhostejnost a antipatie, vzájemná antipatie, sympatie a antipatie, antipatie a sympatie,
• sociometrické výběry jsou jednostranně pozitivní, oboustranně pozitivní, jednostranně negativní a oboustranně negativní.

Výsledky sociometrie ve formě identifikované struktury skupiny umožňují adekvátně volit efektivní způsoby práce se skupinou, vhodné intervence, případně sledovat vývoj skupiny v průběhu dlouhodobé práce s kolektivem.

Sociometrický dotazník je tedy dobře využitelný pro evaluaci ve formě analýzy potřeb, kdy díky zjištěným vztahům ve třídě volíme či vytváříme adekvátní preventivní program. Po skončení realizace daného programu či jiné intervence můžeme vztahy ve třídě znovu vyhodnotit pomocí shodného nástroje, a tím provést evaluaci výsledku. Proměny vztahů lze měřit i v průběhu intervence (evaluace procesu). Kromě dotazníků můžeme k sociometrii a uvedeným typům evaluace využít i jiné metody, např. pozorování či interview.

Sociometrii lze využít pro zjištění souvislosti mezi rizikovým chováním a postavením v sociální skupině. Tomuto tématu se věnuje článek Šafránkové a Vacka (2011).

Sociometrické postupy

a) Pozorování vzájemných vztahů členů skupiny při nějaké činnosti

• všímáme si, kteří žáci jsou stále spolu, kteří jsou naopak osamoceni, kdo vede třídu, jak ochotně se účastníci přizpůsobují, jak funguje spolupráce apod.

b) Sociometrický dotazník

• předkládáme ho všem členům skupiny, úkolem je odpovědět na otázky (pozitivní i negativní formulace) a následně volbu písemně odůvodnit,
• příklady otázek:

o S kterými spolužáky bys chtěl bydlet ve stanu?

o S kterými spolužáky bys rád trávil volný čas?

o Které spolužáky bys vybral za vedoucí výletu?

o S kým bys nejméně rád seděl?

c) Individuální rozhovor

• s jednotlivými žáky nebo i ve skupině,
• rozhovor nesmí působit jako výslech, důvěrnost sdělení,
• informace můžeme zjišťovat také např. od rodičů žáků, od učitelů apod. – ptáme se na chování a postoje jednotlivých žáků.

d) Posuzovací škála

• na škále je několik kladných a záporných charakteristik a zkoumaná osoba je žádána, aby uvedla, koho ve skupině daná charakteristika nejlépe vystihuje. Příklad:
• velmi oblíbený
• oblíbený
• není ani oblíbený ani neoblíbený
• spíše neoblíbený
• neoblíbený

V rámci sociometrie jsou jedincům pokládány tzv. sociometrické otázky, tj. takové otázky, které „respondentovi nabízí možnost vybrat některé lidi z daného množství osob (skupiny spolužáků, spolupracovníků atd.) za použití určitého výběrového kritéria“ (Janoušek, 1986, s.189). Kvantitativní výsledky takového testu (množství preferencí dle zvoleného kritéria) jsou pak analyzovány a převáděny do kvalitativní roviny. Tímto postupem můžeme zjišťovat, kdo má jakou pozici v daném kolektivu, tj. kdo je spíše oblíbený, kdo naopak stojí mimo skupinu atd. (Zikán, Slavík, 2012).

Výsledky zjištěné sociometrickými technikami vyjadřujeme v tabulce nebo v sociogramu. Kromě orientační sociometrie, jíž mohou provést sami pedagogové či lektoři primární prevence z neziskových organizací, se provádí odborná psychologická diagnostika sociálních vztahů. K tomu se využívají různé diagnostické nástroje, např. standardizovaný SORAD (Sociometricko-ratingový test vztahů ve třídě) doc. PhDr. Hrabala, CSc.

Nevýhodou většiny sociometrických metod je mnohdy pracné a zdlouhavé vyhodnocování, často náchylné na chybu z nepozornosti administrátora (Zikán, Slavík, 2012).

Více informací najdete např. na webových stránkách www.sociometrie.cz, kde také můžete využít internetovou aplikaci k online administraci a vyhodnocení sociometrických nástrojů. Škola může díky aplikaci:

• mapovat vzájemné vztahy ve školních třídách,
• využít validní a prověřený diagnostický nástroj,
• získat komplexní informace nezbytné pro prevenci a řešení šikany,
• získat data pro cílenou práci se školní třídou,
• jednoduše spravovat data vhodná pro použití ve školství.

Další podobnou aplikací je www.diagnostikaskol.cz. Na těchto stránkách je k dispozici počítačová metoda pro vyhodnocení diagnostického nástroje B3(dotazník pro diagnostiku třídních kolektivů). Dozvíte se zde, jak s metodou pracovat, můžete si vytisknout dotazník a naučit se pravidlům jeho používání. Cena aplikace pro školy je 750 Kč na 1 rok.

Literatura a odkazy

Šafránková, M., & Vacek, J. (2011). Souvislosti užívání konopných drog se sociometrickým statusem studenta ve školní třídě. Adiktologie, (11) suppl., 18–27. Odkaz na článek.

Zikán, J., & Slavík, R. (2012). O sociometrii. Dostupné z: O sociometrii. 

Znalostní testy se dají výborně použít jako evaluační nástroje. Díky nim zjišťujeme změny a výsledky preventivních či vzdělávacích programů v oblasti znalostí. Nejčastěji je využíváme v rámci:

• analýzy potřeb – na základě výsledků znalostního testu (tj. zjištěných znalostí cílové skupiny o daném tématu) teprve připravujeme preventivní program či vzdělávací akci
  
  
  • test může stát sám o sobě a sloužit výhradně ke zmapování potřeb cílové skupiny
  • nebo může být součástí tzv. modelu pre-post, kdy před zahájením preventivního programu zjistíme znalosti či postoje žáků pomocí testu, který opakovaně použijeme po ukončení programu

• evaluace výsledku – jak je uvedeno výše, jde o opakovanou administraci stejného znalostního testu, který byl použit před zahájením preventivního programu, a to v průběhu programu či až po jeho skončení
  
  
  • test je možné zadat ihned po skončení programu a poté ke zjištění jeho efektivity znovu v dalších intervalech, např. po 3, 6 i více měsících
  • na základě získaných výsledků ze znalostních testů lze zjistit, zda u žáků v důsledku absolvování programu došlo např. ke zvýšení znalostí a informací o daném tématu

Pro evaluaci primárně preventivního programu se dají použít jakékoli již existující testy, které máme k dispozici, nebo je možné si vytvořit vlastní (mohou mít jakoukoli délku, rozsah, možnosti výběru atd. – kritéria testů nejsou nijak omezena).

Znalostní testy by však vždy měly zjišťovat znalosti, které se žáci následně dozvědí v průběhu preventivního programu, aby bylo možné sledovat potenciální zlepšení na základě jeho absolvování.

V primární prevenci se znalostní testy mohou zaměřovat na jednotlivé druhy rizikového chování, např. na:

• návykové látky – ukázka znalostního testu, který byl použit v rámci evaluace programu Unplugged (viz příloha článku),
• HIV/AIDS, pohlavně přenosné choroby (ukázka viz příloha článku) – test je převzat z příručky Sexuální výchova (Fifková et al., 2009),
• informovanost žáků o návykových látkách, šikaně, poruchách příjmu potravy a dalších typech rizikového chování,
• informovanost žáků o organizacích a kontaktech, kam se mohou obrátit v případě výskytu některého rizikového chování,
• znalost rizik spojených s jednotlivými typy rizikového chování,
• postoje k danému rizikovému chování, k lidem, kteří se chování rizikově apod.

Literatura a odkazy

Doporučení MŠMT k realizaci sexuální výchovy v základních školách (2010). Materiál je určen vedením škol, metodikům prevence, výchovným poradcům a všem dalším, kteří se podílejí na ucelené koncepci školy, především pak učitelům, kteří sexuální výchovu učí.

KE STAŽENÍ:

Znalostní test o HIV/AIDS

Znalostní test o drogách