Databanka evaluačních nástrojů

Popis

Tato metoda se snaží postihnout tři prvky klimatu školní třídy: suportivní(podpůrné) klima, kde žáci popisují vztahy ke třídě a mezi spolužáky, míru kooperace a soudržnosti, motivaci k negativnímu školnímu výkonu, vyjadřující míru zájmu nebo nezájmu žáků o školu, tendenci nevynikat, vyhýbat se neúspěchům apod. Poslední třetí prvek je sebeprosazení, který představuje tendenci k individualizaci výkonu, ale i spoléhání na sebe, nižší míru kooperace, touhu vyniknout.

Účel/použití

Dotazník o 27 otázkách slouží k měření školního klimatu. V praxi ho mohou vhodně využívat nejen pedagogové. Dotazník má v záhlaví uvedené instrukce pro jeho vyplnění. Žák u každého výroku zakroužkuje číselnou hodnotu, která nejlépe odpovídá jeho názoru na něj, na škále silně souhlasím, mírně souhlasím, mírně nesouhlasím až silně nesouhlasím.

Pomocí této metody se může učitel seznámit se třídou, může sledovat postoje žáků ve třídě, rozdíly mezi dívkami a chlapci apod. Taktéž se může zaměřit na charakteristiky jednotlivých žáků.

Populace

Adolescenti, žáci a studenti druhého stupně ZŠ a SŠ.

Délka administrace

Pro celou třídu nezabere více než 15-20 minut času.

Vyhodnocení

Vyhodnocující učitel přepíše čísla, která žák v dotazníku zakroužkoval, pod dotazník do příslušného řádku, sečte je a tím získá hrubé skóre, jež může porovnat se stenovými normami. Tak získá individuální obraz klimatu třídy tak, jak jej vidí konkrétní žák. Hrubá skóre všech žáků sestaví do vlastní tabulky a jejich součtem získá skóre celé třídy, které opět porovná s normami (uvedeny v textu v příloze tohoto článku).

Učitel může vyhodnotit i jednotlivé výsledky u prvků klimatu školní třídy, čímž obdrží profil dané třídy. Výsledky u každého žáka se sečtou po sloupcích. Zjištění umožní cíleně zaměřit práci s jednotlivci i s celým třídním kolektivem.

Vyhodnocení pro celou třídu trvá přibližně 15-20 minut.

Výhody

Dotazník prošel statistickým ověřením a byl úspěšně vyzkoušen v praxi. Je snadno a rychle administrovatelný i vyhodnotitelný.

Další informace k tématu školního a třídního klimatu a jejich měření můžete nalézt v publikaci Čapka (2010). Ta obsahuje odborné poznatky včetně řady příkladů z praxe. Kromě jednotlivých kategorií klimatu uvádí také možnosti jejich zlepšování a aktivního působení na ně. Kromě dotazníku KLIT předkládá také další evaluační nástroje k měření tohoto fenoménu. K měření klimatu třídy lze dále použít např. dotazníky B3 a B4, dotazník SCCQ či „Naše třída“, pro klima školy dotazník CFK či Dotazník školního prostředí a jiné.

Autor: Lašek, J.

Literatura a odkazy

Čapek, R. (2010). Třídní klima a školní klima. Praha: Grada Publishing.

Lašek, J. (rok neuveden). Klima školní třídy a možnosti jeho měření. Hradec Králové: Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové.

Lašek, J. (2001). Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové: Gaudeamus.

KE STAŽENÍ

V příloze naleznete odkaz na text Jana Laška, který obsahuje jak evaluační nástroj KLIT, tak stenové normy pro porovnání získaných výsledků.

Popis

Posuzovací škála prokrastinace pro studenty je sebeposuzovací škálou o 20 položkách, která využívá 5ti bodové Likertovy škály. Respondent vybírá možnost, která jeho situaci subjektivně nejlépe vystihuje (od velmi netypické po velmi typické).

Účel

Zhodnocení, jak jedinci přistupují k situacím, v nichž se musí rozhodovat, konkrétně tendencí k odkládání rozhodnutí.

Použití

Dotazník je administrován respondentům, kteří na pětibodové škále zaškrtávají variantu, která je v konkrétně uvedených situacích nejlépe charakterizuje (velmi typické až velmi netypické). Respondenti by měli uvést odpověď na všechny uvedené otázky.

Populace

Studenti (vysokoškolští, středoškolští).

Délka administrace

V řádu několika minut.

Vyhodnocení

Otázky jsou rozděleny do dvou sad, kdy jedna je skórována opačně než druhá, přidělení otázek k sadě je uvedeno v příloze Vyhodnocení tohoto článku. Možným odpovědím jsou přiděleny bodové hodnoty. Hodnotitel pak jednoduše sečte body u studentem uvedených odpovědí. Pro získané počty bodů je uvedena míra prokrastinace.

Výhody/limity

Nástroj byl přeložen do českého jazyka, byly provedeny jazykové korektury i expertní terminologické korektury. Nástroj také prošel validizací v českých podmínkách. Bohužel zatím chybí data ověřující jeho validitu a reliabilitu. Vyhodnocení dotazníku je pouze orientační.

Autor: Lay, C.

Autor české verze: doc. Mgr. Roman Gabrhelík, Ph.D.

Rok publikování: 2005

Literatura a odkazy

Dotazník s možností otestování najdete na: http://poradna.adiktologie.cz/otestujte-se/?poll_id=6, kde získáte i vyhodnocení svých odpovědí.

Gabrhelík, R. (2008). Akademická prokrastinace: Ověření sebeposuzovací škály, prevalence a příčiny prokrastinace. Disertační práce. FSS, MU Brno. http://is.muni.cz/th/114738/fss_d/Proc_disertace_gab.pdf

Gabrhelík, R., Vacek, J., & Miovský, M. (2006). Prokrastinace: Validizace sebeposuzovací škály na populaci studentů vysokých škol. Československá psychologie, 50(4), 361-371. Odkaz na článek.

Lay, C. H. (1986). At last, my research article on procrastination. Journal of Research in Personality, 20, 474-495. http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0092656686901273

KE STAŽENÍ

Plná verzi dotazníku včetně jeho vyhodnocení v českém jazyce.

Dotazník

Vyhodnocení

Sociometrické metody nám ukážou např., kteří žáci jsou si vzájemně sympatičtí a antipatičtí, kdo má vedoucí roli a kdo se podřizuje, koho třída odmítá apod. Identifikují se také oblíbené a populární osoby (třídní hvězdy), vlivné osoby (vůdčí typy), akceptované osoby (většina třídy je přijímá), trpěné osoby (jen malá část třídy je přijímá) a opomíjené a izolované osoby. Kohoutek (2009) uvádí, že je možné zjišťovat následující druhy vzájemných vztahů:

• vzájemná lhostejnost, sympatie a lhostejnost, lhostejnost a sympatie, vzájemná sympatie, antipatie a lhostejnost, lhostejnost a antipatie, vzájemná antipatie, sympatie a antipatie, antipatie a sympatie,
• sociometrické výběry jsou jednostranně pozitivní, oboustranně pozitivní, jednostranně negativní a oboustranně negativní.

Výsledky sociometrie ve formě identifikované struktury skupiny umožňují adekvátně volit efektivní způsoby práce se skupinou, vhodné intervence, případně sledovat vývoj skupiny v průběhu dlouhodobé práce s kolektivem.

Sociometrický dotazník je tedy dobře využitelný pro evaluaci ve formě analýzy potřeb, kdy díky zjištěným vztahům ve třídě volíme či vytváříme adekvátní preventivní program. Po skončení realizace daného programu či jiné intervence můžeme vztahy ve třídě znovu vyhodnotit pomocí shodného nástroje, a tím provést evaluaci výsledku. Proměny vztahů lze měřit i v průběhu intervence (evaluace procesu). Kromě dotazníků můžeme k sociometrii a uvedeným typům evaluace využít i jiné metody, např. pozorování či interview.

Sociometrii lze využít pro zjištění souvislosti mezi rizikovým chováním a postavením v sociální skupině. Tomuto tématu se věnuje článek Šafránkové a Vacka (2011).

Sociometrické postupy

a) Pozorování vzájemných vztahů členů skupiny při nějaké činnosti

• všímáme si, kteří žáci jsou stále spolu, kteří jsou naopak osamoceni, kdo vede třídu, jak ochotně se účastníci přizpůsobují, jak funguje spolupráce apod.

b) Sociometrický dotazník

• předkládáme ho všem členům skupiny, úkolem je odpovědět na otázky (pozitivní i negativní formulace) a následně volbu písemně odůvodnit,
• příklady otázek:

o S kterými spolužáky bys chtěl bydlet ve stanu?

o S kterými spolužáky bys rád trávil volný čas?

o Které spolužáky bys vybral za vedoucí výletu?

o S kým bys nejméně rád seděl?

c) Individuální rozhovor

• s jednotlivými žáky nebo i ve skupině,
• rozhovor nesmí působit jako výslech, důvěrnost sdělení,
• informace můžeme zjišťovat také např. od rodičů žáků, od učitelů apod. – ptáme se na chování a postoje jednotlivých žáků.

d) Posuzovací škála

• na škále je několik kladných a záporných charakteristik a zkoumaná osoba je žádána, aby uvedla, koho ve skupině daná charakteristika nejlépe vystihuje. Příklad:
• velmi oblíbený
• oblíbený
• není ani oblíbený ani neoblíbený
• spíše neoblíbený
• neoblíbený

V rámci sociometrie jsou jedincům pokládány tzv. sociometrické otázky, tj. takové otázky, které „respondentovi nabízí možnost vybrat některé lidi z daného množství osob (skupiny spolužáků, spolupracovníků atd.) za použití určitého výběrového kritéria“ (Janoušek, 1986, s.189). Kvantitativní výsledky takového testu (množství preferencí dle zvoleného kritéria) jsou pak analyzovány a převáděny do kvalitativní roviny. Tímto postupem můžeme zjišťovat, kdo má jakou pozici v daném kolektivu, tj. kdo je spíše oblíbený, kdo naopak stojí mimo skupinu atd. (Zikán, Slavík, 2012).

Výsledky zjištěné sociometrickými technikami vyjadřujeme v tabulce nebo v sociogramu. Kromě orientační sociometrie, jíž mohou provést sami pedagogové či lektoři primární prevence z neziskových organizací, se provádí odborná psychologická diagnostika sociálních vztahů. K tomu se využívají různé diagnostické nástroje, např. standardizovaný SORAD (Sociometricko-ratingový test vztahů ve třídě) doc. PhDr. Hrabala, CSc.

Nevýhodou většiny sociometrických metod je mnohdy pracné a zdlouhavé vyhodnocování, často náchylné na chybu z nepozornosti administrátora (Zikán, Slavík, 2012).

Více informací najdete např. na webových stránkách www.sociometrie.cz, kde také můžete využít internetovou aplikaci k online administraci a vyhodnocení sociometrických nástrojů. Škola může díky aplikaci:

• mapovat vzájemné vztahy ve školních třídách,
• využít validní a prověřený diagnostický nástroj,
• získat komplexní informace nezbytné pro prevenci a řešení šikany,
• získat data pro cílenou práci se školní třídou,
• jednoduše spravovat data vhodná pro použití ve školství.

Další podobnou aplikací je www.diagnostikaskol.cz. Na těchto stránkách je k dispozici počítačová metoda pro vyhodnocení diagnostického nástroje B3(dotazník pro diagnostiku třídních kolektivů). Dozvíte se zde, jak s metodou pracovat, můžete si vytisknout dotazník a naučit se pravidlům jeho používání. Cena aplikace pro školy je 750 Kč na 1 rok.

Literatura a odkazy

Šafránková, M., & Vacek, J. (2011). Souvislosti užívání konopných drog se sociometrickým statusem studenta ve školní třídě. Adiktologie, (11) suppl., 18–27. Odkaz na článek.

Zikán, J., & Slavík, R. (2012). O sociometrii. Dostupné z: O sociometrii.