Desatero bezpečného pohybu v kyberprostoru
Digitální svět je běžnou součástí dnešních životů. V období dospívání hrají například sociální sítě nezanedbatelnou roli v realizaci kontaktů s vrstevníky, utváření či udržování přátelství i formování společenského image. Přesto (nebo snad právě proto) je potřeba jim věnovat pozornost, chceme-li zamezit jejich nesprávnému používání, které může dále vést k problémům v různých oblastech života dětí.
Neexistuje jednoznačný a všezahrnující návod, jak „správně“ používat sociální média nebo digitální technologie obecně. Následující výčet může posloužit jako zjednodušený námět k zamyšlení a současně jako odkaz na další zdroje. Vycházíme v něm zejména z postupů doporučovaných Americkou psychologickou asociací (APA, 2023), materiálů vzniklých v rámci projektu E-Bezpečí (2023) a dalších níže uvedených zdrojů.
1. Nedůvěřuj a prověřuj
Ne každý na internetu je kamarád, to už je asi notoricky známá skutečnost. Zhruba třetina dětí se někdy během života setkala s tím, že po nich v někdo, koho znali pouze z online světa, požadoval fotografie či videa obličeje nebo jiných částí těla. Obdobně 31 % dospívajících potvrzuje, že již narazili na sexuální obsah v prostředí online videochatů, které fungují na principu propojování náhodných lidí, jež se vzájemně neznají (např. Omegle, ChatRoulette) (Kopecký & Szotkowski, 2017). Učme děti, že je bezpečné chatovat pouze s těmi lidmi, které skutečně znají z fyzického světa, popřípadě s těmi, u nichž si nějakým způsobem mohou ověřit identitu. A že ani s našimi známými nemusíme sdílet úplně všechno, protože se nám to jednou může pěkně vymstít.
2. Rozvoj kritického myšlení
Pravidlo o prověřování se netýká jen lidí, ale taky informací. Pomáhejme dětem rozvíjet kritické myšlení a zamýšlet se nad obsahem, se kterým se setkávají. Jedná se o náročný úkol, nicméně pomoci může alespoň krátká reflexe formou položení následujících otázek:
KDO/jaké médium mi tyto informace podává?
ODKUD tyto informace pocházejí?
JAK se mi dané médium snaží informace předat?
PROČ volí takovýto způsob komunikace?
JAKÝM ZPŮSOBEM o téže skutečnosti informují jiná (ověřená) média?
3. V prostředí internetu je fajn zůstat v komfortní zóně
(Nejen) v digitálním prostředí je vhodné být pouze tam, kde se člověk cítí bezpečně. Jakékoliv stránky či osoby, které po nás vyžadují osobní údaje, mohou být potenciálním rizikem. Je dobré se zamyslet nad tím, komu jaké informace sděluji, a jak mohou být případně zneužity. Učme děti říkat „ne“ a nenechat se dotlačit do situací, v nichž být nechtějí. A pokud jednou přece jen šlápnou vedle, je nutné jim připomínat, že je v pořádku říct si o pomoc.
4. Balanc mezi online a offline světem
Vyváženost je prý základem spokojeného života. Čas strávený prací vyvažujme odpočinkem, čas strávený sezením u obrazovky pohybem (ideálně v přírodě). I v případě digitálních technologií totiž platí, že všeho moc škodí – a to jak tělu, tak psychice či vztahům
5. S mobilem se neusíná
Expozice modrému světlu během hodiny před plánovaným časem spánku se zdá být jedním z významných rizikových faktorů pro poruchy spánku nebo jeho celkový nedostatek (např. Hamilton et al., 2020; Alonzo et al., 2021). Ten má přitom podle řady studií souvislost s nižší mírou pohybové aktivity během dne (Shimoga et al., 2019; Rubín et al., 2020), vyšším rizikem rozvoje obezity (Morrissey et al., 2020) nebo třeba s negativním emočním laděním dospívajících (Perrault et al., 2019; Hamilton et al., 2023).
Obecně se proto doporučuje jakékoliv digitální technologie ideálně hodinu přes spaním vypnout a odložit.
6. Hlídání času
APA (2023) doporučuje nastavovat dospívajícím dětem hranice ve vztahu k času stráveném s digitálními technologiemi. I zde ale platí, že je nutné brát v potaz potřeby a vůli dítěte. Nezapomeňme, že skutečně velká část sociální interakce může probíhat skrze digitální svět a nadměrná restrikce proto potenciálně vede k izolaci dítěte od jeho vrstevníků. Nastavovat pravidla, která dítě nebude chtít (nebo moci) dodržovat, nedává smysl.
7. Rozlišování obsahu
Čas strávený na internetu není ani zdaleka jediným kritériem rizikovosti jeho používání. Je nutné rozlišovat rovněž obsah, kterému dospívající věnuje pozornost. I na sociálních sítích je mnoho profilů, které efektivním způsobem vzdělávají nebo podporují osobní rozvoj, což může být (nejen) v období dospívání velkým benefitem. Na druhou stranu zde však najdeme také plno obsahu, jenž je nějakým způsobem potenciálně ohrožující. Právě zvyšování kompetencí dětí v prostředí internetu a sociálních sítí, podpora jejich schopnosti rozeznat, co jim může ublížit, je naprosto zásadním pilířem prevence rizikového chování v digitálním světě. Na konci článku naleznete odkazy na některé užitečné materiály.
8. Než něco sdílím, dobře se zamyslím
Vždycky se říká, že to, co dáme na internet, to tam už zůstane. Samozřejmě je možné dát příspěvek na sociální sítě jen na určitou dobu, případně jej později odstranit. Nikdy ale nelze stoprocentně zaručit, že si někdo nepořídí jeho kopii. Proto dětem doporučujeme, aby si raději dvakrát (a pořádně) rozmyslely, než něco ze svého života sdílí.
Sdílení vlastního soukromí se ale zdaleka netýká jen mladé generace. Slyšeli jste někdy o fenoménu sharentingu? Sharenting je složen ze dvou anglických slov, share (česky sdílet) + parenting (česky rodičovství), tedy něco jako „sdílení rodičovství“. Označuje situaci, kdy rodič sdílí fotografie či jiný obsah zachycující jeho vlastní dítě, a to v takové podobě, že mu to potenciálně může ublížit (fotky obnaženého těla, v nedůstojných situacích apod.). Sharenting představuje samostatné a významné téma, pro hlubší vhled do něj doporučujeme navštívit níže přiložené odkazy.
9. Objevování médií společně s rodiči
Zní to jako klišé. Jen obtížně si totiž lze představit adolescenta, který swipuje TikTok společně s mámou. Se vzděláváním dětí v oblasti sociálních sítí a mediálních kompetencí by se právě proto mělo začít už brzy. Rodiče by se sami měli snažit orientovat, jaké možnosti i úskalí s digitálním světem souvisí. Jedině tak totiž mohou svým dětem poskytnout podporu v případě jakýchkoliv problémů. Existují kurzy zaměřené na zlepšování digitálních kompetencí pro rodiče i pedagogy, odkazy na ně naleznete níže.
APA kromě toho doporučuje, aby rodiče dětí v období časné adolescence, resp. pubescence (asi 10 až 14 let) dohlíželi na obsah a aktivity realizované na sociálních sítích. Samozřejmě je přitom třeba brát ohled na soukromí dospívajícího. Jedině v důvěrném vztahu, kde se dítě cítí bezpečně, se bude schopné rodiči svěřit s problémy.
10. Nikdo není dokonalý
Ne všichni se na sociálních sítích prezentují ve své každodenní podobě. Srovnávání vlastního těla s příspěvky vrstevníků může být významným rizikovým faktorem rozvoje poruch příjmu potravy (Kleemans et al., 2018; Fiovaranti et al., 2022; Padín et al., 2021). Tato problematika bývá dávána do souvislosti zejména s děvčaty, zdaleka se však nevyhýbá ani chlapcům.
Podobně prezentace dalších oblastí života nemusí vždy odpovídat realitě, v zájmu vlastního duševního well-beingu proto berme obsah na sociálních sítích s rezervou.
Další doporučené zdroje:
Projekt O2 „Chytrá škola“ pro podporu mediálních kompetencí dětí i dospělých.
Projekt E-Bezpečí s databankou výzkumných zpráv, videokurzů a metodických postupů pro pedagogy, děti i rodiče.
Doporučení ke zdravému používání sociálních médií podle APA.
Výzkumná zpráva k tématu sharentingu.
Citace:
Alonzo, R., Hussain, J., Stranges, S., & Anderson, K. K. (2021). Interplay between social media use, sleep quality, and mental health in youth: A systematic review. Sleep Medicine Reviews, 56. https://doi.org/10.1016/j.smrv.2020.101414
APA. (2023). Health advisory on social media use in adolescence. American Psychological Association. Retrieved August 17, 2023, from https://www.apa.org/topics/social-media-internet/health-advisory-adolescent-social-media-use
E-bezpečí. (2022). Retrieved August 17, 2023, from https://www.e-bezpeci.cz/
Fioravanti, G., Bocci Benucci, S., Ceragioli, G., & Casale, S. (2022). How the Exposure to Beauty Ideals on Social Networking Sites Influences Body Image: A Systematic Review of Experimental Studies. Adolescent Research Review, 7(3), 419-458. https://doi.org/10.1007/s40894-022-00179-4
Hamilton, J. L., Chand, S., Reinhardt, L., Ladouceur, C. D., Silk, J. S., Moreno, M., Franzen, P. L., & Bylsma, L. M. (2020). Social media use predicts later sleep timing and greater sleep variability: An ecological momentary assessment study of youth at high and low familial risk for depression. Journal of Adolescence, 83, 122–130. https://doi.org/10.1016/j.adolescence.2020.07.009
Hamilton, J. L., Tsypes, A., Zelazny, J., Sewall, C. J. R., Rode, N., Merranko, J., Brent, D. A., Goldstein, T. R., & Franzen, P. L. (2023). Sleep influences daily suicidal ideation through affective reactivity to interpersonal events among high-risk adolescents and young adults. Journal of Child Psychology and Psychiatry, 64(1), 27–38. https://doi.org/10.1111/jcpp.13651
Kleemans, M., Daalmans, S., Carbaat, I., & Anschütz, D. (2018). Picture perfect: The direct effect of manipulated instagram photos on body image in adolescent girls. Media Psychology, 21(1), 93–110. https://doi.org/10.1080/15213269.2016.1257392
Kopecký, K., & Szotkowski, R. (2017). Sexting a rizikové seznamování českých dětí v kyberprostoru [Výzkumná zpráva]. Univerzita Palackého v Olomouci, O2 Czech Republic
Morrissey, B., Taveras, E., Allender, S., & Strugnell, C. (2020). Sleep and obesity among children: A systematic review of multiple sleep dimensions. Pediatric Obesity, 15(4). https://doi.org/10.1111/ijpo.12619
Padín, P. F., González-Rodríguez, R., Verde-Diego, C., & Vázquez-Pérez, R. (2021). Social media and eating disorder psychopathology: A systematic review. Cyberpsychology: Journal of Psychosocial Research on Cyberspace, 15(3). https://doi.org/10.5817/CP2021-3-6
Perrault, A. A., Bayer, L., Peuvrier, M., Afyouni, A., Ghisletta, P., Brockmann, C., Spiridon, M., Vesely, S. H., Haller, D. M., Pichon, S., Perrig, S., Schwartz, S., & Sterpenich, V. (2019). Reducing the use of screen electronic devices in the evening is associated with improved sleep and daytime vigilance in adolescents. Sleep: Journal of Sleep and Sleep Disorders Research, 42(9), 1–10. https://doi.org/10.1093/sleep/zsz125
Rubín, L., Gába, A., Dygrýn, J., Jakubec, L., Materová, E., & Vencálek, O. (2020). Prevalence and correlates of adherence to the combined movement guidelines among Czech children and adolescents. BMC Public Health, 20(1). https://doi.org/10.1186/s12889-020-09802-2
Shimoga, S. V., Erlyana, E., & Rebello, V. (2019). Associations of social media use with physical activity and sleep adequacy among adolescents: Cross-sectional survey. Journal of Medical Internet Research, 21(6). https://doi.org/10.2196/14290