Výzkum v oblasti sebevražd a jeho možnosti
Výzkum sebevražedného chování může přinést důležitá data pro informované rozhodování založené na důkazech. Ze statistik jsou známy nejčastější způsoby dokonaných sebevražd, což může být nápomocné při omezování prostředků a situací, které jsou s vyšší mírou sebevražedného chování spojeny. Z hlediska způsobu provedení je u obou pohlaví dlouhodobě nejčastější sebevražda oběšením. Mezi muži je to dále výstřel, skok z výše a sebeotrávení. U žen také sebeotrávení, skok z výše anebo lehnutí si před pohyblivý předmět. Dlouhodobě se způsob vykonání významně nemění.
Z vědecké evidence je zřejmé, že lze regulovat například léčiva obsahujících paracetamol a další zneužívaná léčiva a způsob jejich výdeje. Lze takto omezovat dostupnost vybraných léků, předcházet prodeji velkých balení, anebo omezovat kumulaci léčiv předepisovaných starším osobám.
Exponovaná místa jako železnice nebo vysoké mosty lze zabezpečit různými opatřeními zabraňujícím vstupu. Na železnicích v ČR ročně se sebevražedným úmyslem zemře více než 200 osob, proto se vyplatí intervenovat v oblasti dostupnosti, motivace k vyhledání odborné pomoci či zvyšování pravděpodobnosti zásahu třetí strany (ERA, 2017, Havarneanu et al., 2015 in MZ ČR, 2020).
Informovat o tématu sebevražd a zbavovat jej společenského tabu je třeba, je ovšem nutné při tom postupovat citlivě a s ohledem na možná rizika. Média mají v tomto ohledu zásadní vliv a zodpovědná mediální praxe se ukazuje jako jedna z efektivních intervencí (Zalsman et al., 2016 iN MZ ČR, 2020). V rámci iniciativy Na rovinu byl vytvořen manuál pro média.
S tím souvisí také dostupnost ověřených, evidence-based informací. Mnohdy jsou uvedené zprávy velmi podrobné až návodné, romantizované anebo přehnaně senzační. To vše lze považovat za špatnou praxi, jenž může vést až k jevu nazývanému Wertherův efekt. Název je odvozen od Werthera, protagonisty románu Utrpení mladého Werthera od J.W.Goetha, který se na konci příběhu rozhodne kvůli nešťastnému vztahu ukončit svůj život. Traduje se, že po publikování stoupla sebevražednost mladých lidí, kteří čin z knihy napodobovali. Popularizace sebevražd může vyvolat vlnu nápodob. Stalo se tak například v souvislosti s úmrtím známých osobností jako Marilyn Monroe či Kurt Cobain nebo v případě upálení tibetských mnichů. Mnohé zahraniční země vypracovaly kodex, dle kterého musí média postupovat, pokud se rozhodnou o sebevražedném chování veřejnost informovat.
Pro praxi je užitečné vytvořit standardizovaný nástroj pro vyhodnocení suicidálního rizika a sdílený standard jeho používání. Pro tuzemsko může být velkým přínosem inspirace ze zahraničních zemí, které mají v problematice prevence větší zkušenosti. ČR je například zapojená do mezinárodního projektu Joint Action ImpleMENTAL, jehož tématem je implementace dobré praxe v oblasti duševního zdraví. Celkem je v projektu 21 států Evropské unie, za Česko se aktivně podílí Ministerstvo zdravotnictví a Národní ústav duševního zdraví s cílem přinášet zahraniční zkušenosti v prevenci sebevražd do českého prostředí a zavádět některá vhodná opatření.
Zdroj: https://sebevrazdy.cz/
MZ ČR (2020). Národní akční plán prevence sebevražd 2020–2030.