Jak poznám, že něco není v pořádku

0–3 roky: Nejmenší děti

Běžné projevy

• krátkodobé záchvaty pláče či vzteku,

• období silného připoutání k rodiči,

• strach z cizích lidí nebo odloučení,

• nepravidelnost spánku v určitých fázích vývoje,

• protest při změně denní rutiny.

Kdy zpozornět

• dítě ztrácí dovednosti, které už umělo (např. přestane žvatlat, chodit nebo navazovat oční kontakt),

• je výrazně apatické nebo naopak extrémně podrážděné,

• častý, neutišitelný pláč bez zjevné příčiny,

• dlouhodobé problémy se spánkem nebo příjmem potravy,

• nereaguje na rodiče, dotek ani hlas,

• působí „jako by bylo ve vlastním světě“ nebo neprojevuje zájem o hru.

Kdy vyhledat pomoc

• pokud změny trvají déle než dva týdny,

• pokud rodič cítí, že „něco nesedí“, i když neumí přesně říct co,

• při regresu ve vývoji.

3–6 let: Předškolní děti

Běžné projevy

• fantazie a smyšlené příběhy,

• silné emoce a obtížná regulace,

• občasné noční můry,

• obavy ze tmy nebo odloučení,

• vzdor a testování hranic.

Varovné signály

• dlouhodobé somatické potíže (bolesti bříška, hlavy) bez zdravotní příčiny,

• vyhýbání se sociálním situacím či aktivitám, které dříve dítě těšily,

• nadměrná úzkost, strach nebo pocity viny,

• agresivní chování vůči sobě či druhým,

• nápadně sexuální chování nebo výroky neodpovídající věku,

• opakované hry s tematikou násilí, smrti či ohrožení (může být normální, ale frekvence a intenzita jsou rozhodující).

Kdy vyhledat pomoc

• pokud se dítě výrazně mění v chování nebo emočním prožívání,

• pokud se problémy objevují ve více prostředích (doma i ve školce),

• pokud se rodič cítí bezradný.

6–11 let: Mladší školní věk

Běžné projevy

• kolísající sebevědomí, výkyvy nálady,

• zájem o skupinu vrstevníků, snaha zapadnout,

• občasná lež ze strachu před trestem,

• období zvýšené impulzivity nebo nepozornosti.

Varovné signály

• pokles školního prospěchu nebo ztráta zájmu o učení,

• únikové chování (izolace, zadržování moči/stolice ve škole, odmítání školy),

• sebepoškozující výroky nebo chování,

• časté konflikty, šikana (oběť i agresor),

• výrazná změna chuti k jídlu či nespavost,

• strach být bez rodiče nebo naopak nezvykle malý zájem o rodinu,

• „dospělé“ starosti — dítě působí přetížené, příliš zodpovědné.

Kdy vyhledat pomoc

• když změna trvá déle než měsíc,

• pokud se objevují sebepoškozovací myšlenky,

• při podezření na šikanu.

12–15 let: Puberta

Běžné projevy

• uzavřenost, hledání identity, citlivost vůči kritice,

• emoční výkyvy, zvýšená potřeba samostatnosti,

• experimentování (oblečení, zájmy),

• spánek posunutý do pozdějších hodin.

Varovné signály

• výrazná izolace, ztráta přátel,

• sebepoškozování nebo jeho podezření,

• únik k digitálnímu světu, ztráta kontaktu s realitou,

• útěky, agresivita, rizikové chování,

• experimentování s návykovými látkami, které se opakuje či stupňuje,

• silná úzkost, panické ataky, deprese,

• negativní výroky o sobě („jsem k ničemu“), myšlenky na smrt.

Kdy vyhledat pomoc

• okamžitě při sebepoškozování nebo myšlenkách na sebevraždu,

• když chování dítěte začíná ohrožovat jeho zdraví, školní výsledky nebo vztahy,

• když rodič ztrácí vliv a kontakt.

15–18 let: Starší dospívající

Běžné projevy

• příprava na samostatnost, vymezování hranic,

• hledání budoucího směru,

• zvýšený zájem o volné vztahy,

• testování autorit.

Varovné signály

• dlouhodobá apatie, ztráta zájmů,

• výrazná změna spánku nebo jídla,

• časté intoxikace alkoholem či jinými látkami,

• rizikové sexuální chování,

• nebezpeční kamarádi, kriminalita,

• chronický stres, vyhoření (např. z výkonu ve škole),

• sebevražedné myšlenky — okamžitý důvod pro krizovou pomoc.

Kdy vyhledat pomoc

• když chování narušuje fungování doma, ve škole nebo ve vztazích,

• pokud mladý člověk odmítá komunikovat nebo vyjadřuje ztrátu smyslu.

Jak poznat, že pomoc je nutná okamžitě

Vyhledejte pohotovost, linku bezpečí nebo krizové centrum, pokud dítě:

• mluví o sebevraždě nebo smrti,

• sebepoškozuje se,

• ztratilo kontakt s realitou (halucinace, bludy),

• je pod vlivem neznámé látky a je ohroženo,

• není možné jej uklidnit a ohrožuje jiné nebo sebe.

Co je v každém věku nejdůležitější

• všímavost k náhlým změnám,

• bezpečný prostor pro sdílení,

• klidný a věcný přístup,

• včasná pomoc — i „malá nejistota“ je legitimní důvod poradit se s odborníkem.