Jak být "dost dobrý" rodič

Co to ale vlastně znamená být “dost dobrý rodič”? Knih a rad pro rodiče je všude plno a zdá se, že je tak snadné udělat chybu v něčem zásadním a dopustit se na dítěti vážné újmy. To nás jako rodiče může vést do bludného kruhu hledání té nejlepší cesty a chronického vyčerpání, protože nám schází čas a energie pro sebe. Jako rodiče však ovlivníme jen menší část toho, jako bude mít naše dítě povahu anebo zda bude trpět nějakým duševním onemocněním. Zbytek jde na vrub genetice a dalším vlivům (kultura, společenský systém, škola či vrstevníci). Co z toho, co jako rodiče děláme, hraje ale nejdůležitější roli?

1. Pro dítě v každém věku je zásadní zažívat s rodiči bezpečí a přijetí. Potřebuje od vás opakovaně dostávat zprávu (ve slovech i tím, jak se k němu chováte), že ho máte rádi, ať se děje cokoli. Že může být sám/sama sebou, a vy ho stále budete mít rádi. Poznáte to podle toho, že se vám bude chtít svěřovat a vyprávět o tom, co zažívá - dokonce i během dospívání.
2. Jasné hranice toho, co je přijatelné a co už není. Naučte se je komunikovat jasně a srozumitelně, ale stále laskavě. Příliš tvrdé zacházení (tedy křik, hrubá slova, ponižování, zesměšňování či dokonce fyzické tresty) dětem ubližuje a zapisuje se do nich dlouhodobě. (Je jasné, že občas ujedou nervy každému - je pak ale třeba dát dítěti najevo, že tohle chování bylo z naší strany selhání, ne normální reakce.)
3. Prostor pro autonomii a dělání vlastních chyb. Dítě si nejlépe buduje zdravé sebevědomí a odolnost, pokud dostává příležitost poradit si v situacích, které jsou pro něj o kousek nad jeho stávající hranici komfortního zvládání. Je jasné, že bude dělat chyby. Počítejte s tím, reagujte laskavě a pomozte mu zvládnout i samostatné odstraňování následků (nepořádek, rozbité nádobí či popletené vzkazy).

Zní to jednoduše, že? Ve skutečnosti to ale vůbec jednoduché není, pokud jsme přetížení a vystresovaní. Taková období zažívá v životě každý, buďte proto shovívaví i k sobě a rodičovské přešlapy si odpusťte - důležitější je, zda si případně pošramocenou důvěru dětí dokážete zase získat zpět. Máme pro vás pár tipů, jak se na cestě rodičovstvím podpořit, abyste měli na výchovu dostatek sil a energie.

Jak se mám já sám/sama?

Když se nám narodí miminko, jsme obvykle zahlcení péčí o něj a naladění na to, naplnit všechny jeho potřeby. Unavený a od sebe odpojený rodič ale nedokáže tak dobře číst signály dítěte a reagovat na ně adekvátně - a to platí pro rodiče dětí všeho věku. Občas si proto udělejte malou inventuru toho, jak se vám daří:

• Nemám hlad nebo žízeň?
• Jak moc unavený/á jsem?
• Jak se mi dýchá?
• Kde cítím napětí?
• Co mě tíží? Co mi vadí?
• Co mi už dlouho chybí?
• Co mi dělá radost?
• Jak bych nejlíp pojmenoval/a to, co teď cítím?
• Co teď pro sebe mohu udělat, abych se cítil/a aspoň o trochu líp?

Dobrý spánek, pohyb venku a kvalitní jídlo jsou předpokladem toho, aby se naše tělo mělo dobře a abychom dokázali lépe zvládat nároky rodičovství. (Ano, být rodič je trochu jako být profesionální sportovec.) I drobné změny v životosprávě mohou napomoci tomu, abyste se cítili líp. A udělat si čas na sebe není sobectví, ale investice do dobrého rodičovství.
Ne všechny potřeby a přání můžete naplnit hned, ale pojmenovat je pomáhá uvolnit napětí, které s sebou jejich odkládání nese. Stejně tak pojmenování emocí je pomáhá regulovat.
Rodiče, kteří dokáží pojmenovat a regulovat své náročné emoce, snáze přijímají tyto emoce u dětí a pomáhají jim tak k jejich zvládnutí.

Jak se má můj partnerský vztah?

Kvalita partnerství a podpora, kterou od druhého vnímáme, dokážou zmírnit dopad běžných i významnějších těžkostí, které s sebou život a rodičovství nesou, a mají významný dopad i na to, jak se daří dětem. Narození dítěte ale znamená pro většinu vztahů zátěž. Ubývá času pro vzájemné přátelství a zábavu, stoupá naopak počet konfliktů, které s sebou nese změna situace a zvýšený stres.
Partnerský vztah je “třetí věc” mezi partnery, o kterou potřebují pečovat oba - stejně jako o dítě nebo o děti. Zapomeňte na stereotypy o tom, jak to mají muži a ženy, ty vám ve vašem vztahu rozhodně nepomůžou. Tady je pár otázek, které vás mohou nasměrovat.

• Co dělá každý z nás proto, abychom udrželi náš vztah bezpečný a mohli před sebou navzájem být sami sebou - projevit svoje názory, pocity, smát se, být smutný/á?
• Co můžu ještě udělat já sám/sama, aby se náš vztah měl líp?
• Co bych od partnera/ky potřeboval/a, abych se s ním cítil/a bezpečněji a přijatý/á?
• Co mi brání si o to říct?
• Co je pro mě osobně ve vztahu důležité zažívat a jak si o to můžu říct?
• Jak to asi má můj partner/ka?

Vztah vyžaduje týmovou práci, a pokud dospějete k závěru, že potřebujete radu či pomoc, jděte do toho spolu: přečtěte si spolu knihu o partnerských vztazích, jděte na kurz pro páry, nebo si zajděte do poradny či na párovou terapii.

Jak je na tom moje síť sociální opory?

Známé pořekadlo říká, že na výchovu dítěte je třeba celá vesnice. Jak je na tom ta vaše? Naše síť sociální opory - tedy lidé kolem nás, ať už je to širší rodina, přátelé, sousedi či rodiče dětí, se kterými se vaše dítě kamarádí - může zmírnit dopad stresujících událostí i posílit to, jak zažíváme události radostné a příjemné. Proto je naše “vesnice” tak důležitá nejen pro praktickou pomoc s dětmi a péčí o ně, ale zejména pro náš well-being. Navíc v partnerském vztahu prostě nemůžeme vždycky čekat naplnění všech našich potřeb. Větší samotou v tomhle ohledu častěji trpí muži. Pro ženy je zase často náročné období mateřské a rodičovské dovolené.

• Komu mohu říct o věcech, které mě štvou nebo mi dělají radost?
• Na koho se můžu obrátit, když potřebuju praktickou pomoc - třeba s hlídáním dětí? Nebo se stěhováním?
• Komu můžu zavolat, když si chci užít zábavu?
• Kdo je pro mě inspirací - v přístupu k dětem, k životu, ke vztahům? (Může jít samozřejmě o různé lidi.)
• Obracím se na ostatní tak často, jak reálně potřebuju, nebo se spíš zdráhám je oslovit?
• Co mi brání v tom, požádat o pomoc, podporu nebo o společnost?

Cítíte se v rodičovství trochu osaměle? Skvělá jsou různá rodinná či komunitní centra, kde potkáte další rodiče a najdete i pomoc s různými starostmi a dotazy. Tady najdete jejich seznam: Síť pro rodiny a Unie center

Cítim jistotu příjmu a finanční stabilitu?

Finanční potíže nebo příjmová nejistota nás mohou hodně potrápit a následně se odrazit nejen na našem duševním zdraví či kvalitě našeho vztahu, ale i na tom, jak se mají naše děti. Nejčastěji finanční potíže trápí sólo rodiče nebo rodiče tří a víc dětí.Pokud se to týká i vás, tady vám můžou poradit:

• Občanské poradny - dluhové poradenství
• Člověk v tísni - dluhové poradenství, oddlužení, sociální pomoc
• Aperio - Společnost pro zdravé rodičovství - práva rodičů v zaměstnání, nárok na dávky státní sociální podpory 

Jaké je pro mě rodičovství?

Do rodičovství vstupujeme se zkušenostmi z vlastní rodiny. Chceme často dělat věci jinak a líp než naši rodiče. Některá zranění z dětství ale mohou ovlivnit náš rodičovský styl i to, jak se vztahujeme k našim dětem.Hodně také slyšíme o tom, jak rodiče ovlivňují své děti - ale víte, že děti mohou ovlivnit i nás a to, jak je vychováváme a pečujeme o ně?Tím rozhodně neříkáme, že si za to všechno děti mohou samy, nebo že za to můžou naši vlastní rodiče. Rodiče jsou pořád ti dospělí, kteří mají za děti a jejich výchovu zodpovědnost. Máme tím na mysli, že každé dítě se rodí s nějakými geneticky danými předpoklady, které mají vliv na jeho projev a na jeho reakce na rodiče. Náročný může být někdy i přechod z jedné vývojové fáze do druhé. A v neposlední řadě se dítě může setkat s jinými lidmi, kteří na něj mají vliv. A tak se může klidně stát, že pro rodiče může být dítě občas prostě moc, zvlášť když se chování dítěte setkává s bolavým místem z vlastního dětství rodiče. Je pro něj obtížné na dítě dlouhodobě reagovat pozitivně a zachovat si nadhled. To ale situaci ještě spíš zhorší.Zní vám to povědomě? Pokud to z jakéhokoli důvodu také zažíváte, je důležité si říct o pomoc co nejdřív, abyste přerušili bludný a stále se posilující kruh vzájemných negativních výměn.Co může pomoci:

• Kurzy rodičovských kompetencí
• Rodičovské linky (Rodičovská linka Linky bezpečí, Aperio)
• Poradenství pro rodiče v rodinných/komunitních centrech
• Pedagogicko-psychologické poradny