Katalog preventivních programů
Najděte program, který sedí vaší škole nebo komunitě. Katalog průběžně aktualizujeme a doplňujeme o nabídky poskytovatelů z celé ČR.
Jak vybrat vhodný program
Vyhledávání si nastavíte podle toho, co právě řešíte. Ve filtru můžete zvolit úroveň prevence (všeobecná, selektivní, indikovaná), kraj působnosti poskytovatele, oblast zaměření prevence a další. U každého záznamu najdete stručný a jasný popis programu – cíle, obsah, časovou dotaci, organizační požadavky a kontakty na poskytovatele.
Jak postupovat pro objednání programu
U vybraného programu klikněte na „Objednat program“ a vyplňte krátký formulář. Poskytovatel dostane vaši poptávku a ozve se vám s termínem a detaily. Platforma iPREV programy sama neposkytuje – propojujeme školy s ověřenými poskytovateli. Preferujete osobní kontakt? V detailu programu najdete styčné osoby včetně kontaktů.
Registr poskytovatelů preventivních programů
Seznam poskytovatelů preventivních programů v registru MŠMT a NPI
Časté dotazy
Preventivní pracovník je profesionál, který má potřebné specifické vzdělání (viz heslo FAQ „Jaké vzdělání je potřebné pro preventivní práci“) a praxi. Česká republika prozatím nemá legislativně žádoucím způsobem ukotvené požadavky na vzdělání preventivních pracovníků, a proto má pojem „preventivní pracovník“ stále nedostatečně definované charakteristiky a obsah tohoto pojmu se v podstatě stále vyvíjí. Odborníci v prevenci jsou sdruženi ve svých odborných společnostech – v ČR je to např. OSPRCH (Odborná společnost pro prevenci rizikového chování) - a průběžně se vzdělávají. Typickými zástupci preventivních pracovníků jsou např. školní, okresní nebo krajští metodici prevence.
Vzdělání potřebné pro preventivní práci definujeme rozsahem vzdělání v relevantním oboru (např. pedagogika, etopedie, psychologie, sociální práce, medicína atd.) se specifickým vzděláním právě pro oblast prevence, zajištěným obvykle formou celoživotního vzdělávání. Současně je požadováno, aby preventivní profesionál měl potřebnou praxi práce s cílovou skupinou (např. s dětmi) a měl odpracovaný rozsah praxe pod supervizí staršího zkušeného kolegy s potřebným vzděláním v supervizí. Definujeme min. 4 základní úrovně vzdělání v prevenci a používáme přitom dnes tzv. kompetenční modely, jimiž dokážeme posoudit a porovnat dosažené znalosti, dovednosti a kompetence. V současnosti již také existují první mezinárodní standardy definující vzdělávání preventivních profesionálů a první mezinárodní kurikula, z nichž se zatím nejvýrazněji rozšířilo tzv. UPC (Universal Prevention Curriculum). Minimální rozsah znalostí, dovedností a kompetencí je v ČR prosazován získáním certifikátu INEP, který má rozsah 40 hodin. Ty jsou zajištěné zdarma prostřednictvím stejnojmenného kurzu.
Implementační proces preventivních programů je náročná a vysoce profesionální činnost začínající analýzou potřeb cílové skupiny a posouzením podmínek pro implementaci určitého programu z hlediska personálního, technického, ekonomického zajištění a dalších. Samotná implementace by měla být řízena a realizována preventivním pracovníkem s potřebným vzděláním a praxí (viz heslo FAQ „Jaké vzdělání je potřebné pro preventivní práci“). Celý proces implementace by měl být evaluován a výsledky této evaluace by měly být kriticky posouzeny a vyhodnoceny dříve, než je celý program a/nebo skupina preventivních programů spuštěn/a standardně pro danou cílovou skupinu.
Na odborně správně provedenou implementaci preventivního programu klademe určité požadavky (viz heslo FAQ „Jak dílčí nástroje a intervence implementujeme v praxi?“). Pokud jsou tyto požadavky splněny a celý proces v jejich duchu proběhl, předpokládáme, že daný program je schopen úspěšně projít nezávislou certifikací kvality v prevenci a být průběžně hodnotitelný a kontrolovatelný v rámci národního systému SEPA. To je zásadní nejen z hlediska vnitřní a vnější kontroly, ale především proto, abychom u daného programu dosáhli co nejvyšší efektivity a bezpečnosti.
Nekvalitně nebo chybně provedená implementace preventivního programu a/nebo nedodržení odborných požadavků na implementaci mohou mít za následek snížení efektivity daného programu, tj, snížení jeho účinnosti směrem k cílové skupině. Může být však také snížena bezpečnost daného programu. V extrémním případě pak může program dokonce vést k poškození cílových skupin, a to např. zvýšením zájmu o alkohol či jiné látky či poskytnutím zavádějících nebo zcela chybných informací, které mohou mít za následek ztrátu důvěry vůči prevenci a preventivním pracovníkům a zvyšují pravděpodobnost rizikového chování.