Evidence-based princip v prevenci

Preventivní aktivity zpravidla vycházejí z dobrého úmyslu pomoci dětem a dospívajícím, upozornit je na rizika a nabídnout informace, které mohou ovlivnit jejich rozhodování a chování. Dobrý záměr však neznamená, že je prevence účinná a bezpečná. Evidence-based - tedy na vědeckých důkazech založená - prevence stojí na jednoduchém principu: při rozhodování o tom, co, pro koho, kdy a jak budeme preventivně dělat, vycházíme z nejlepších dostupných vědeckých poznatků a současně zohledňujeme konkrétní kontext, potřeby cílové skupiny a možnosti realizace. Zároveň sbíráme data o poskytovaných aktivitách, provádíme jejich evaluaci a na základě výsledků vyhodnocujeme, zda jsou tyto aktivity efektivní nebo je třeba je upravit. Evidence-based přístup tak umožňuje rozlišovat mezi intervencemi, u nichž máme důkazy o pozitivním efektu, a aktivitami, které mohou být intuitivně přitažlivé, ale jejich účinnost nebyla dostatečně prokázána. Při přebírání programů ze zahraničí je třeba vzít ohled na charakteristiky cílové skupiny, místní podmínky, dostupné zdroje a způsob realizace. Zároveň je důležité zachovat ty komponenty programu, které jsou podle dostupných důkazů pro jeho účinnost klíčové.

Evidence-based přístup bývá někdy nesprávně chápán jako požadavek, aby každá jednotlivá aktivita měla za sebou vlastní randomizovanou kontrolovanou studii.Ve skutečnosti je práce s důkazy komplexnější. Zahrnuje například:

výsledky systematických přehledů a metaanalýz,
kvalitní evaluační studie,
poznatky o rizikových a protektivních faktorech,
poznatky o mechanismech účinku intervencí,
informace o kvalitě implementace,
zkušenosti s přenosem intervence do různých prostředí,
a také odborné znalosti a znalost místního kontextu.

Kromě termínu evidence-based mohou být preventivní intervence a programy označovány také například jako research based (praxe založená na výzkumu, zatím nesplňuje požadavky pro označení evidence-based) nebo promising-practice (v předběžných studiích ukazuje potenciál, ale je nutné hlubší prozkoumání). Pokud jsou aktivity podporovány odborníky, ale nemají za sebou dostatečný výzkum, mohou být označovány jako consensus-based.

Agentura Evropské unie pro drogy (EUDA) provozuje na svých stránkách Best practice portal – evidence database, obsahující současnou evidenci intervencí v oblasti prevence, léčby, sociální reintegrace a snižování poškození (harm reduction). Jednotlivé intervence a programy jsou hodnoceny podle úrovně dosažené vědecké evidence jako:

beneficial = přínosné
likely to be beneficial = pravděpodobně přínosné
trade-of between benefit and harms = poměr přínosů a rizik / vyvážení přínosů a rizik
evidence of ineffectiveness = důkazy o neúčinnosti
unknown effectiveness = účinnost není známa / nejistá účinnost

Na stránkách EUDA je dále Xchange registry - online registr evaluovaných preventivních intervencí podle různých cílových skupin, věku, rizikových faktorů a dalších charakteristik. Registr uvádí zemi, ve které k evaluaci došlo a také používá hodnocení (přínosné/ pravděpodobně přínosné/pravděpodobně nepřínosné/je třeba dalších studií).

Prevence, která je v souladu se systematickým využíváním dostupných vědeckých důkazů při plánování, realizaci a vyhodnocování preventivní práce:

vychází z analýzy potřeb cílové skupiny a jejich charakteristik
má formulované cíle a strukturu, které vysvětlují, jak mají jednotlivé aktivity vést ke změně chování nebo ke snížení rizika
má oporu ve výzkumu a odborné literatuře: vědecké poznatky umožňují identifikovat intervence a jejich charakteristiky, které jsou spojovány s pozitivními výsledky
nepoužívá neefektivní a potenciálně nebezpečné techniky jako je zastrašování nebo pouhé předávání informací
nekončí realizací intervence/programu, součástí kvalitní prevence je také průběžné sledování kvality realizace a vyhodnocování, zda byly dosaženy stanovené cíle
dodržuje fidelitu (věrnost) realizace intervence/programu - pokud je fidelita vysoká, znamená to, že lektoři dodrželi všechny klíčové body, což je zásadní pro hodnocení, zda intervence skutečně funguje (pokud se nedodrží postup, nelze výsledky správně vyhodnotit).

Jako poskytovatelé prevence bychom si měli umět odpovědět alespoň na několik základních otázek:

Jaký konkrétní problém chceme řešit?
Pro koho je intervence určena?
Na jaké rizikové a protektivní faktory působí?
Jaké máme důkazy, že zvolený přístup funguje?
Jak zajistíme kvalitní realizaci?
Jak poznáme, že prevence přinesla očekávaný výsledek?

Pro další čtení

Evropské standardy EDPQS představují praktický rámec, který pokrývá celý cyklus prevence – od analýzy potřeb a zdrojů přes formulaci programu, design intervence a její realizaci až po evaluaci, diseminaci a rozvoj kvality.

Zdroje

European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction. (2011). European drug prevention quality standards: A manual for prevention professionals. Publications Office of the European Union.

European Union Drugs Agency. (2026). About the European drug prevention quality standards (EDPQS).

United Nations Office on Drugs and Crime, & World Health Organization. (2018). International standards on drug use prevention (2nd ed.).

World Health Organization. (2018). International standards on drug use prevention – Second edition, 2018.