Rizikové a protektivní faktory

Míra zdravotního rizika plynoucí z rizikového chování závisí částečně na rovnováze mezi rizikovými a protektivními (ochrannými) faktory. Zatímco rizikové faktory zvyšují pravděpodobnost zapojení do rizikového chování, ochranné faktory toto negativní působení vyvažují. 

Pokud potřebujete orientačně určit míru rizika, kterému mladý člověk čelí, zvažte například:

• do jaké míry chování ohrožuje bezpečí, zdraví a vývoj,
• rozsah a závažnost rizikových faktorů,
• zda přítomnost jednoho typu rizikového chování zvyšuje riziko souběhu dalších typů (např. užívání návykových látek v kombinaci s rizikovým sexuálním chováním; předčasné ukončení školní docházky vedoucí k rozvoji antisociálního chování),
• závažnost rizikového chování a to, zda se stupňuje,
• úroveň povědomí mladého člověka o důsledcích jeho chování,
• míru, do jaké se chování zakořenilo v životním stylu dospívajícího,
• strategie minimalizace škod, které dospívající používá,
• ochranné faktory v životě mladého člověka, které ho mohou chránit před důsledky rizikového chování,
• přítomnost traumatu a domácího násilí, které mohou zvyšovat zranitelnost dospívajícího. 

Jak v praxi využít rizikové a ochranné faktory:

Při posuzování situace si položte dvě otázky: Co riziko zvyšuje? Co mladého člověka naopak chrání a drží? I jeden stabilní ochranný prvek (bezpečný vztah, předvídatelný režim, podporující dospělý, smysluplná aktivita) může výrazně ovlivnit vývoj. Cílem podpory není jen zastavit problém, ale posilovat ochranné faktory ve škole, rodině i okolí, aby měl mladý člověk více opěrných bodů při zátěži.

Osobnostní faktory

Roli hrají dovednosti, které má mladý člověk k dispozici, i to, jak zvládá stres a zátěž.

Co může riziko zvyšovat:

• nízké sebevědomí
• nedostatečné sociální dovednosti
• potíže s orientací na řešení problému
• nedostatek empatie
• diagnóza ADHD
• nízká adherence ke zdravotnické péči
• bezdomovectví

Co naopak může chránit:

• kompetence v sociální oblasti
• schopnost řešit problémy
• optimismus
• dobré zvládání stresu a zátěže
• úspěšnost ve škole
• silný pocit morálních hodnot / spirituálních přesvědčení
• kreativita a schopnost imaginace

Rodinné faktory

Rodina a blízcí dospělí jsou jedním z nejvýznamnějších ochranných prvků – a zároveň oblastí, která může v případě zátěže riziko výrazně zvýšit.

Co může riziko zvyšovat:

• konflikt v rodině, rozpad rodiny, násilí
• tvrdá nebo nekonzistentní disciplína
• nedostatek vřelosti a náklonnosti
• fyzické a/nebo sexualizované násilí a zanedbávání
• nedostatek smysluplných vztahů s dospělými

Co naopak může chránit:

• podporující, pečující rodiče nebo opatrovníci
• bezpečné a stabilní rodinné prostředí
• podpůrné vztahy s dalšími dospělými
• vazba k rodině

Školní faktory

Škola může být významným ochranným prostředím – pokud je bezpečná, předvídatelná a vztahově stabilní. Zároveň se zde často projeví první signály zátěže.

Co může riziko zvyšovat:

• školní neúspěch nebo předčasné ukončení studia
• šikana
• odmítnutí ze strany vrstevníků
• deviantní vrstevnická skupina
• potíže s učením

Co naopak může chránit:

• pozitivní školní klima
• prosociální skupina vrstevníků
• pocit sounáležitosti ve škole a pozitivní výsledky
• příležitost k úspěchu (sport, studium apod.) nebo rozvoj talentu/koníčku
• uznávání dosahovaných úspěchů

Komunitní a kulturní faktory

Prostředí mimo rodinu a školu může přinášet jak zátěž (např. násilí, chudobu, diskriminaci), tak i zdroje a podporu.

Co může riziko zvyšovat:

• socio-ekonomické znevýhodnění
• vystavení násilí a trestné činnosti
• bezdomovectví
• zkušenost s migrací
• rasismus a/nebo diskriminace
• mezikulturní konflikt (tlak „zapadnout“ a přizpůsobit se)
• nedostatek podpůrných služeb

Co naopak může chránit:

• sounáležitost a příslušnost ke komunitě
• přístup k podpůrným službám
• účast v komunitní skupině
• silná kulturní identita a hrdost
• bezpečný domov/bydlení