Odpovědi na časté dotazy

Prevence rizikového chování je cílená odborná práce vyžadující specifické vzdělání a praxi. Profesionály, kteří tyto potřebné znalosti, dovednosti a kompetence mají, označujeme za preventivní pracovníky. Prevenci realizujeme prostřednictvím preventivních programů, které mají přesně definované vlastnosti, tak aby jejich prostřednictvím bylo možné dosáhnout pozitivního ovlivnění (chování, postojů, názorů atd.) u dané cílové skupiny (např. děti na základní škole). Vliv preventivních programů umíme výzkumně ověřit a změřit.

Prevence, resp. preventivní programy, jsou určené pro konkrétně definované cílové skupiny. Tyto skupiny definujeme parametry jako je např. věk, pohlaví, rizikovost chování atd. Určitým cílovým skupinám je na základě jejich vlastností a potřeb vytvářen určitý preventivní program. Pro konkrétní cílovou skupinu je tedy na míru vytvářen specifický preventivní program a přiměřenost daného programu pro danou cílovou skupinu je základním předpokladem jeho efektivnosti a bezpečnosti.

Cílem preventivního programu je pozitivní ovlivnění znalostí, dovedností, postojů a především pak samotného chování dětí, dospívajících nebo jiných definovaých cílových skupin. Jde tedy o to, aby aplikace daného preventivního programu takovéto pozitivní ovlivnění u definované cílové skupiny (např. dětí v určitém věku) způsobila. Cílem je přitom zamezit rozvoji určitého typu rizikového chování (např. pití alkoholu), a/nebo posunout vznik a rozvoj takového chování do vyššího věku, a/nebo snížit rozsah a intenzitu takového chování a souvisejících možných komplikací.    

Ano, potvrzení o účasti je zasíláno automaticky na uvedený e-mail v registraci a na základě docházky v Teamsech. Vystavení potvrzení trvá několik dní. Potvrzení o účasti na webináři po zhlédnutí záznamu nevydáváme.

Každý profesionální preventivní program má jasně definované a měřitelné cíle, jichž má u své cílové skupiny dosáhnout. V dnešní době je také možné výzkumnými nástroji a strategiemi měřit míru dosahování stanovených cílů a zkoumat i za jakých nákladů či podmínek bylo žádoucího účinku dosaženo. Stejně tak lze sledovat, zda například nedošlo k výskytu nějakého nežádoucího/nezamýšleného vedlejšího efektu na cílovou skupinu.

Záznam bude k dispozici zde na platformě iPREV a bude volně přístupný. Záznam je umístěn na platformu cca do týdne po webináři, buďte tedy prosím trpěliví.

Preventivní pracovník je profesionál, který má potřebné specifické vzdělání (viz heslo FAQ „Jaké vzdělání je potřebné pro preventivní práci“) a praxi. Česká republika prozatím nemá legislativně žádoucím způsobem ukotvené požadavky na vzdělání preventivních pracovníků, a proto má pojem „preventivní pracovník“  stále nedostatečně definované charakteristiky a obsah tohoto pojmu se v podstatě stále vyvíjí. Odborníci v prevenci jsou sdruženi ve svých odborných společnostech – v ČR je to např. OSPRCH (Odborná společnost pro prevenci rizikového chování) - a průběžně se vzdělávají. Typickými zástupci preventivních pracovníků jsou např. školní, okresní nebo krajští metodici prevence.  

Vzdělání potřebné pro preventivní práci definujeme rozsahem vzdělání v relevantním oboru (např. pedagogika, etopedie, psychologie, sociální práce, medicína atd.) se specifickým vzděláním právě pro oblast prevence, zajištěným obvykle formou celoživotního vzdělávání. Současně je požadováno, aby preventivní profesionál měl potřebnou praxi práce s cílovou skupinou (např. s dětmi) a měl odpracovaný rozsah praxe pod supervizí staršího zkušeného kolegy s potřebným vzděláním v supervizí. Definujeme min. 4 základní úrovně vzdělání v prevenci a používáme přitom dnes tzv. kompetenční modely, jimiž dokážeme posoudit a porovnat dosažené znalosti, dovednosti a kompetence. V současnosti již také existují první mezinárodní standardy definující vzdělávání preventivních profesionálů a první mezinárodní kurikula, z nichž se zatím nejvýrazněji rozšířilo tzv. UPC (Universal Prevention Curriculum). Minimální rozsah znalostí, dovedností a kompetencí je v ČR prosazován získáním certifikátu INEP, který má rozsah 40 hodin. Ty jsou zajištěné zdarma prostřednictvím stejnojmenného kurzu.

Vzdělávání v prevenci má dnes mnoho podob. Obvykle je obsaženo v pregraduální výuce některých oborů, typicky např. pedagogika, etopedie, psychologie, adiktologie, medína atd. Nejvíce vzdělávacích programů dnes ovšem existuje v oblasti celoživotního vzdělávání. Existují různě dlouhé, náročné a zaměřené kurzy. Minimální rozsah znalostí, dovedností a kompetencí je v ČR prosazován certifikátem INEP, který má rozsah 40 hodin zajištěných zdarma prostřednictvím stejnojmenného kurzu. Nejvíce rozsáhlé je v ČR vzdělávání metodiků prevence, které má minimální povinný rozsah 240 hodin. V některých zemích je také  dnes již možné prevenci přímo studovat jako obor na vysoké škole a stát se preventivním pracovníkem touto cestou. Obecně však převládá model celoživotního vzdělávání.

Rozsah a obsah vzdělávání definují kurikula vzdělávacích programů pro pracovníky v prevenci. Tato kurikula jsou v posledních 20 letech zdokonalována a aplikována pro různé typy vzdělávacích programů. Prozatím je nejvíce komplexním systém mezinárodních kurikul UPC (Universal Prevention Curricula), existující dnes již na 3 úrovních rozsahu a obsahu: (1) UPC coordinators series, (2) UPC practicioner series, (3) UPC core. Tyto 3 úrovně pak doplňuje z druhé strany minimální úroveň znalostí, dovedností a kompetencí reprezentovaná curikulem EUPC (European Prevention Curriculum), které bylo mimo jiné použito při konstrukci kurzu INEP, který je v ČR možné absolvovat zdarma a dosáhnout tak na certifikát minimální úrovně znalostí, dovedností a kompetencí v prevenci.   

Implementační proces preventivních programů je  náročná a vysoce profesionální činnost začínající analýzou potřeb cílové skupiny a posouzením podmínek pro implementaci určitého programu z hlediska personálního, technického, ekonomického zajištění a dalších. Samotná implementace by měla být řízena a realizována preventivním pracovníkem s potřebným vzděláním a praxí (viz heslo FAQ „Jaké vzdělání je potřebné pro preventivní práci“). Celý proces implementace by měl být evaluován a výsledky této evaluace by měly být kriticky posouzeny a vyhodnoceny dříve, než je celý program a/nebo skupina preventivních programů spuštěn/a standardně pro danou cílovou skupinu.

Na odborně správně provedenou implementaci preventivního programu klademe určité požadavky (viz heslo FAQ „Jak dílčí nástroje a intervence implementujeme v praxi?“). Pokud jsou tyto požadavky splněny a celý proces v jejich duchu proběhl, předpokládáme, že daný program je schopen úspěšně projít nezávislou certifikací kvality v prevenci a být průběžně hodnotitelný a kontrolovatelný v rámci národního systému SEPA. To je zásadní nejen z hlediska vnitřní a vnější kontroly, ale především proto, abychom u daného programu dosáhli co nejvyšší efektivity a bezpečnosti.   

Nekvalitně nebo chybně provedená implementace preventivního programu a/nebo nedodržení odborných požadavků na implementaci mohou mít za následek snížení efektivity daného programu, tj, snížení jeho účinnosti směrem k cílové skupině. Může být však také snížena bezpečnost daného programu. V extrémním případě pak může program dokonce vést k poškození cílových skupin, a to např. zvýšením zájmu o alkohol či jiné látky či poskytnutím zavádějících nebo zcela chybných informací, které mohou mít za následek ztrátu důvěry vůči prevenci a preventivním pracovníkům a zvyšují pravděpodobnost  rizikového chování.

Kvalita a bezpečnost jsou základní požadavky, jaké na preventivní programy klademe. Na základě desítek let studií a výzkumu v oblasti prevence byly vytvořeny různé požadavky a kritéria, která musí programy splňovat (viz heslo FAQ „Jaké principy a vlastnosti musí mít preventivních programy a intervence?“). Tyto požadavky jsou promítnuty do dvou základních nástrojů, které v České republice pro kontrolu a zvyšování kvality a bezpečnosti v prevenci používáme (viz heslo FAQ „Jak zjišťujeme a ověřuje a kontrolujeme kvalitu?). Jedná se o národní monitorovací systém SEPA a systém certifikací kvality (odborné způsobilosti) preventivních programů vycházející z národních standardů kvality. Ty jsou plně kompatibilní s mezinárodními standardy pro Evropu (definovanými agenturou EMCDDA) a celosvětovými standardy kvality prevence (definovanými agenturou UNODC).

Preventivní programy jsou v České republice kontrolovány dvěma základními nástroji, které jsme do praxe zavedli právě za účelem zvyšování kvality, efektivity a bezpečnosti prevence. Jedná se o národní monitorovací systém SEPA a systém certifikací kvality (odbroné způsobilosti) preventivních programů vycházející z národních standardů kvality. Ty jsou plně kompatibilní s mezinárodními standardy pro Evropu (definovanými agenturou EMCDDA) a celosvětovými standardy kvality prevence (definovanými agenturou UNODC). Všechny tyto standardy jsou dostupné v rámci platformy IPREV ve formátu PDF (viz sekce Kvalita a efektivita prevence). Monitorovací systém SEPA je pak přímo součástí platformy IPREV. V současnosti je do něj zapojeno již přes 2 000 českých škol.  

Pokud jsou preventivní programy odborně správně implementované  (viz heslo FAQ „Jak dílčí nástroje a intervence implementujeme v praxi?“) a jsou realizované preventivními pracovníky s potřebným vzděláním a praxí (viz heslo FAQ „Jaké vzdělání je potřebné pro preventivní práci“), pak jsou účinné a bezpečné. I přesto dochází ke kontinuálnímu ověřování prostřednictvím nástrojů zajišťování kontroly kvality, efektivity a bezpečnosti (viz heslo FAQ „Jak zjišťujeme a ověřuje a kontrolujeme kvalitu preventivních programů? “). Současně se celá oblast vývoje a ověřování preventivních programů a intervencí   stala standardní součástí vědecko-výzkumné činnosti vysokých škol. Prostřednictvím mnoha stovek různých výzkumných projektů je  tak po celém světě postupně ověřováno, že programy, které vytváříme a používáme při preventivní práci, jsou efektivní a bezpečné.

Preventivní programy mohou za určitých okolností skutečně vést až k poškození cílových skupin. To se může stát např. za předpokladu neodborné a/nebo nekvalitně provedené implementace (viz heslo FAQ „Jak dílčí nástroje a intervence implementujeme v praxi?“) a/nebo neodbornou realizací programu lidmi, kteří k tomu nemají potřebné vzdělání a praxi (viz heslo FAQ „Jaké vzdělání je potřebné pro preventivní práci“). Abychom tomu zabránili, ověřujeme programy a jejich realizátory prostřednictvím nástrojů kontroly kvality, efektivity a bezpečnosti (viz heslo FAQ „Jak zjišťujeme a ověřuje a kontrolujeme kvalitu preventivních programů? “).

Na webinář je možné se přihlásit vyplněním registračního formuláře. Odkaz na online připojení Vám příjde na uvedený e-mail 2-3 dny před konáním webináře.

Pokud se Vám nedaří připojit nebo například neslyšíte zvuk, zkuste ze odhlásit a přihlásit znovu. Zkontrolujte také Vaše zvukové nastavení, případně jiný internetový prohlížeč.

Webináře iPREV jsou zdarma.

Nejsou. MŠMT zrušilo akreditace tohoto typů vzdělávání.